Deník jedné mrchy
Posted On
Ani já nečtu jenom vysoce inteligentní literaturu. Občas mám chuť na nějaký oddech. Třeba se zrovna učím na zkoušku a nechci se pouštět do něčeho, co mi zabere víc než dva večery. A Deník jedné mrchy zkrátka splnil moje momentální požadavky.
Očekávání
Deník jedné mrchy patří ke knihám maličko staršího vydání (rok 2004) a přišla jsem na něj vlastně úplně náhodou. Snažila jsem se najít něco, co mě pobaví, co mě zabaví během cesty vlakem a následně i v kadeřnickém salónku.
S potěšením můžu říct, že kniha splnila všechna má uvedená očekávání. Cesta mi utekla jako nic, u kadeřnice jsem se náramně pobavila a pak jsem až do noci Deník dočítala v posteli.
Něco málo o knize
Jak už název napovídá, jedná se o knihu klasické deníkové formy. To znamená, že je psaná v ich-formě (v první osobě), obsahuje minimum přímé řeči a každá kapitola se váže k určitému dni.
Zbytek názvu pak osvětluje charakter hlavní hrdinky Maggs, která je až neuvěřitelným způsobem zahleděná sama do sebe. Pokud ji ale budete vnímat s určitou nadsázkou, budete ji mít nakonec možná i rádi.
A o čem že vlastně je?
Hlavní hrdinka se trápí po rozchodu se svou životní láskou Jamiem, ačkoliv, výraz trápí asi nebude zrovna to pravé ořechové. Maggs si myslí, že Jamie dělá zásadní chybu, když ji opouští a nachází zalíbení v “děvce od Rýna”.
A protože je naše hlavní hrdinka dobrák od kosti, rozhodne se mu plány na růžovou budoucnost překazit. Využívá k tomu všechny dostupné prostředky, včetně sexy školníka Jacka (jo, hlavní hrdinka je učitelka). S tím se ale, pochopitelně, své terapeutce Alison nesvěřuje.
Povede se jí ale skutečně překazit vzkvétající lásku? Nebo ji péče Alison přivede k rozumu? To se dozvíte, když si přečtete knihu 🙂
Celkové hodnocení
Jak jsem již shrnula na začátku, kniha splnila všechna má očekávání. Dokonale jsem se pobavila, uvolnila i zabavila. Patřím sice mezi náročnější čtenáře, ale občas se ráda nechám strhnout nějakou tou “oddechovkou“, což Deník jedné mrchy nepochybně je.
Pokud tedy ke knize budete přistupovat s podobným očekáváním jako já a trochu se obrníte proti všem vulgarismům, kterými příběh překypuje, budete knihu zavírat s úsměvem na rtu.
PS: Doporučuji číst čerstvě po rozchodu!
