Road Trip 2021: Německo

Posted On 23. 7. 2022

Publikovala Zrzi

Po dvou dnech jsme opustili Polsko a přejeli do sousedního Německa. Uznávám, že něco jako plán cesty jsme spíš neměli. Polsko sice ještě poměrně podle jakési naší představy bylo, Německo bylo částečně představa, částečně náhoda, ale po Německu, vážení, po Německu se nám totálně splašili koně. Ale o tom až příště. Dneska nás čeká Ravensbrück, Rostock, Flensburg a Lübeck. Vyrážíme!

Ravensbrück

Vzhledem k tomu, že s mužem patříme k milovníkům historie, rádi se čas od času zastavíme na místech, kudy kráčely dějiny. Jedním z takových míst je Ravensbrück. Sice neležel tak úplně na naší trase, protože jsme původně chtěli vyrazit na koupačku nahoru do Rostocku, ale trasu jsme kvůli němu trochu přizpůsobili. Den sice nezačal úplně sluníčkově, ráno nám trochu pršelo, ale jen po dobu přejezdu z bodu A do bodu B. Pak se počasí vybralo a zase bylo krásně ♥

Předpokládám a vlastně i dost doufám, že drtivá většina z vás ví, že název Ravensbrück patří jednomu z koncentračních táborů. Možná ale nevíte, že se jednalo o tábor, ve kterém byly umisťovány pouze ženy. Pohlaví ale prakticky nemělo vliv na to, v jakých podmínkách tu žily. Hrůzy Ravensbrücku se tak ničím neliší od toho, co zažívali vězni v Osvětimi či dalších koncentračních táborech. Kromě mužských dozorců tu také sloužila řada ženských dozorkyň, které byly mnohdy mnohem horší než jejich mužští kolegové.

Do tohoto koncentračního tábora byly mimo jiné transportovány i ženy z vypálené obce Lidice. Trochu mě zarazilo, že se tábor nacházel nedaleko lázeňského místa Fürstenberg, přijde mi to docela… ehm, morbidní?

A co se týká nějakých těch technikálií, navštívili jsme tábor samotný, ale i vnitřní expozici. Vzpomínám si, že uvnitř po nás chtěli vyplnit akorát nějaký formulář kvůli covidu, bohužel si ale nevybavuju, jestli po nás chtěli i nějaký doklad o očkování nebo prodělání nemoci. Vstupné bylo tuším zdarma. Každopádně ta vnitřní expozice byla taková… smutná. Na spoustu věcí jsme kvůli covidu nemohli sahat, nebo jsme si je nemohli třeba přehrát atd. (hlavně ty interaktivní kousky).

No, pokud byste si o tomhle pekelném místě chtěli přečíst víc, můžu doporučit třeba knihu Krysy z Ravensbrücku.

Rostock

A pak následoval přesun na mnohem pozitivnější místo, do Rostocku na pobřeží Baltského moře, asi 160 km od Ravensbrücku. Tohle město je fakt fešák, dost se na něm podepsala minulost. Jednalo se totiž o jedno z německých hanzovních měst (“obchodních”) a doposud je jedním z významných přístavních měst. Až mě trochu mrzí, že jsme ho vzali trochu z rychlíku. Zajímalo nás tu hlavně moře, protože jsme tuhle dovolenou plánovali čistě jako road trip bez váleček na pláži, takže nám to moře bylo prostě vzácný.

Procházku k moři můžeme jedině doporučit. Pokud máte slabost pro majáky, můžete se těšit třeba na takového krasavce, kterého vidíte na fotce. Moře je tu ale poněkud chladné, což se na severu dá čekat. Počasí moc přívětivé nebylo, takže jsme si místo plánované koupačky jen trochu smočili nohy. Ale i to se počítá!

Wismar

No a protože cesta do “cílové” destinace Lübeck trvala další hodinu a půl, rozhodli jsme se udělat si zastávku ještě v jednom v podstatě přímořském městečku Wismar, které v mnohém připomínalo Rostock. I v tomto případě se jednalo o bývalé hanzovní město s krásnou architekturou.

Lübeck

No a další den jsme zakončili přesunem do města Lübeck, shodou okolností opět bývalého hanzovního města, jen o něco slavnějšího než Wismar a Rostock. Den se pomalu chýlil ke konci, takže naším prvním úkolem v nové destinaci bylo najít místo, kde složíme hlavu. Opět jsme využili booking.com a vybrali Hotel Viva Jahreszeiten. Jednalo se o první hotel, kde po nás chtěli doklad o prodělání nemoci či o očkování, v Polsku si na podobný detail nikdo nevzpomněl. Pokoj byl fakt super, maličký, útulný, pro dva na jednu noc až luxusní. Posuďte sami. Jinak večer jsme strávili na pokoji, počasí se lehce pokazilo, takže jsme jeho nepřízeň využili k relaxu po náročné cestě.

Ukázka pokoje

Další den ale už nebránilo nic v tom, abychom se vydali do města. Auto jsme nechali zaparkované u hotelu, nebyl zase tak daleko od centra a nechtěli jsme řešit problémy s parkováním. Nejsem si teda jistá, jestli to bylo přímo u hotelu, tuším, že jsme ho přeparkovali vedle k “Mekáči”.

Nejprve jsme se prošli po nábřeží, které je fakt čarokrásné a cestou do centra ho zkrátka nesmíte minout. Poté jsme hned zamířili ke slavné Holštýnské bráně, kterou zná z fotek a učebnic dějepisu snad každý a která je jednou z nejcennějších německých památek, ale teda fakt blbě se fotí, protože je prostě obří.

Hned za bránou je pak takový parčík, kde si můžete v klidu posedět a pokochat se stavbou. Vedle samotné brány stojí pár takových cihlových domků, ty mě teda zaujaly o něco víc než brána samotná, vím, jsem kulturní barbar 😀

Následovala procházka do centra města, které je z větší části na seznamu UNESCO. Focení velkých budov mi ale fakt moc nejde, takže vám toho z centra bohužel moc neukážu. Navíc to tam bylo samý turista a kolem těch nej míst pomalu nebylo k hnutí.

Flensburg

Asi kdesi Lübecku, dost možná během dlouhého deštivého večera, jsme se rozhodli, že si naši trasu o něco prodloužíme a zkusíme vyjet až úplně nahoru do Dánska. Prošli jsme si aktuální podmínky vstupu do země, zjistili jsme, že nám nestojí nic v cestě a bylo rozhodnuto. Cestou vzhůru jsme si udělali malou zastávku v zajímavém městě Flensburg. I tady se člověk může pokochat krásnou architekturou, mně ale nejvíc učarovaly tyhle boty nad hlavou. Kdoví, kde se tam vzaly a z jakého důvodu, dopátrat se mi to zatím nepodařilo. Snad má zvláštní dekoraci na svědomí švec, který musel zavřít svůj krám a poslední pár bot, který mu zbyl, hodil na nataženou šňůru.