Skleněný pokoj
Posted On
Zaznamenali jsme to všichni. Tu vlnu zájmu, nadšení a ovací, která zvedla především kolem stejnojmenného filmu. Ale co kniha? Dle své tradice jsem se pustila dřív do ní a film bude teprve následovat.
O autorovi
Přiznávám, věděla jsem, do čeho jdu. Měla jsem za sebou už oba díly Dívky, která spadla z nebe. Už tehdy mi Simon Mawer učaroval a logicky mě tedy lákalo, přečíst si jeho nejnovější knihu. Tenhle Brit to se mnou prostě umí.
Příběh
Ačkoliv autor knihy pochází z Velké Británie, pro svou knihu si vybral Československo na počátku 20. století. Středobodem celého příběhu je brněnská vila Tugenhat, moderní funkcionalistická stavba, vzbuzující v lidech své doby různé emoce. Vlastně je v knize tím nejdůležitějším, vila se svým Skleněným pokojem.
Na počátku příběhu se seznamujeme s Viktorem a Liesel, kteří mají krátce po svatbě. Seznamují se s architektem von Abtem, kterému nakonec svěří do rukou stavbu svého vysněného domu. Zdálo by se, že jejich život se nese v ideálních tónech a barvách, ale to by nesměl být začátek 20. století a k moci se postupně dostávat Hitler. Aby toho nebylo málo, Viktor je Žid. A taky je to celkem křivák. Tohle přeci musí skončit pořádným karambolem. Nebo ne?
Můj názor
Vlastně jsem ani neměla náladu, zkoumat, co je pravda a co čirá fikce. Vilu jsem zatím nenavštívila, vím toho o ní asi tolik jako průměrný Čech, takže jsem informace v knize nijak nepřebírala.
Příběh má poměrně dobrou dějovou výstavbu, retrospektivně se po úvodní kapitole vracíme ke sňatku manželů Landauerových, abychom nakonec skončili zase u úvodní scény. Chvílemi je na příběh nahlíženo spíše očima Liesel, chvíli provázíme na cestách Viktora a nebo vnímáme dobu ironickým pohledem odvážné Lieseliny přítelkyně Hany.
Kniha se čte dobře, jazyk je svižný, ne příliš jednoduchý, ale ani přespříliš obrazný. Celková myšlenka příběhu mi pak přijde poněkud zvláštní, dům jako centrum celé knihy…
Nicméně, má něco do sebe. Zatímco Skleněný pokoj má být místem, kde jsou k sobě lidé upřímní a žijí zde bez přetvářky, vidíme bez potíží dovnitř i ven, zjišťujeme, že s obyvateli vily to tak není.
Dějinné události na pozadí příběhu jsou vykresleny vcelku podrobně a srozumitelně. Hlavní příběh neutlačují, ani nepůsobí jen jako jeho plytká dekorace. Jediné, co působilo zvláštně bylo zařazení příběhu Tomáše a Zdeňky. S tímto přechodem si autor mohl více vyhrát.
Závěrem
Pokud tedy rádi čtete třeba Alenu Mornštajnovou nebo další příběhy, odehrávající se na pozadí dějinných událostí 20. století s neblahým dopadem na život hrdinů příběhu, mohl by se Vám Skleněný pokoj, stejně jako mně, líbit.
Hodnocení: 5 z 5!
