Knihomolův koutek

Zápisník z války

Posted On
Publikovala Zrzi

Novinka minulého roku mě lákala jednak aktuálností tématu, ale také tím, že se jedná o zápisník, knihu čerpající z osobních zkušeností autora a jeho blízkého okolí. Anotace navíc slibovala informace, které v médiích nezazněly, takže bylo jasno.

O autorovi

Ivan Ampilogov, vlastním jménem Jan Sinicyn, se narodil roku 1979 na Krymu. V roce 2002 vystudoval na univerzitě historii a poté začal pracovat jako novinář v místních novinách. Od roku 2014 žije v Kyjevě. Mezi lety 2015-2016 bojoval v ukrajinském dobrovolnickém praporu.

O knize

Kniha je v podstatě válečným deníkem zachycujícím první tři měsíce války v Ukrajině. Anotace slibuje, že deník obsahuje věci, které se čtenář ani ze zpravodajských agentur nedozví. Tento deník je také doplněn ukázkou z dosud nepublikované novely Syrová země, která se pokouší najít příčiny událostí, které současné válce předcházely, tedy událostí, které se na východní Ukrajině a Krymu odehrály v letech 2013 až 2018.

Můj názor

Knížku jsem si půjčila částečně ze zvědavosti, zajímalo mě, zda přinese nějaké nové informace, nový pohled na věc… Musím říct, že v tomhle ohledu mě nezklamala. Autorovi se rozhodně alespoň částečné podařilo vztáhnout čtenáře do situace na počátku konfliktu, myslím, že jsem si díky knize alespoň maličko uvědomila, v jaké situaci tehdy obyvatelé Ukrajiny byli. Kniha docela dobře přibližuje i to, jak na počátku konfliktu fungoval běžný život, jak počátek konfliktu lidé vnímali…

A opravdu se autorovi podařilo poskytnout mi jako čtenáři řadu informací, o kterých jsem neměla tušení. Třeba mě zaujalo to, jak vojáci zjišťovali, zda se nejedná o “špióna” pomocí ověřování znalosti ukrajinštiny. Přínosná pro mě byla i zmínka o tzv. černobylcích a výhodách, které od státu mají.

Problém jsem měla až s druhou částí, s ukázkou z novely Sýrová země. Tato část mě upřímně vůbec neoslovila a nakonec jsem ji nedočetla.

Závěrem

Za mě rozhodně stojí za přečtení. Nečekejte od ní moc, žádné velké senzace, totální jatka, krvavé historky, nechutné detaily… Ale každodenní život obyvatel Ukrajiny na začátku konfliktu popisuje myslím dobře. Ukazuje, co obyvatelé řešili na začátku konfliktu, snaží se přiblížit, co jim běželo hlavou a jak Ukrajina na začátku konfliktu vlastně fungovala. Na co mysleli? Chodili lidi do práce? Chodily děti do školy? Co si mysleli, když začala válka? Jaká byla jejich reakce?

Za mě určitě přínosné čtení. Podobné knihy nerada hodnotím, nechávám tedy bez hodnocení, stejně jako Stopy na cestě.

Související články

Komentáře