Kaliningrad: Ubytování
Posted On
Kaliningrad jsme opustili v okamžiku, kdy se nám po úmorných čtyřech hodinách podařilo překročit hranici. Kam jsme mířili dál? A kde jsme složili hlavu?
Pozdní příjezd
Sotva nás pustili z hranice do „evropského Ruska“, vyfotil nás radar. Lepší začátek dovolené by si člověk představil jen těžko. Hned za hranicemi jsme taky narazili na zdechlinu osla. Perfektní. Zatím náš ruský výlet neměl chybu. Čtyři hodiny čekání, pokuta nejspíš na cestě a u silnice ohavnosti…
Aby toho nebylo málo, měli jsme celkem zpoždění. Do prvního hotelu jsme dorazili zhruba v jednu hodinu ráno.
Výběr ubytování
Samotný výběr ubytování nebyl žádný med. Na internetu jsme se dočetli, že ani s vízem a všemi věcmi v pořádku není jisté, jestli Vás přes hranici vůbec pustí. Rozhodli jsme se tedy, že žádný hotel dopředu rezervovat nebudeme. Což byla chyba.
Sotva jsme přejeli kontrolu na polské straně, vypadl signál. Z posledních zbytků jsme zabookovali to, co vyskočilo první. Takže asi tak. Tímhle stylem jsme si vybrali první hotel.
Guest House Brig
Guest House Brig. No, nebyla to sice žádná hitparáda, ale paní na nás počkala, ukázala nám pokoj a na tu nekřesťanskou hodinu byla i docela milá. Hotel jsme sehnali přes Booking a za jednu noc jsme dali necelých 700 Kč pro dva (vlastně pro tři, poslední volný pokoj byl pro tři).
Ačkoliv viděla, že jsme cizinci, mluvila na nás jen rusky. Dokonce si troufám tvrdit, že se jí ulevilo, když zjistila, že rozumíme i mluvíme.
Ubytování bylo čisté, ale pokoj byl bez koupelny a záchodu. Jako taková S.O.S. varianta super, ale na delší přespání nic moc. Nebyla ani možnost objednat si ubytování se snídaní, takže jsme se ráno vypravili do pravého ruského „magazinu“.
Na východě je to takhle celkem normální. Prostě si dole v domě zřídíte vlastní obchod, třeba rovnou ve sklepě. Zásobovanost nic moc, ale jako nouzovka poslouží.
Guest House Na Lugu
Guest House Na Lugu. Tohle byla trefa do černého. I když to tak ze začátku moc nevypadalo. Příjezdová cesta byla přímo otřesná, ale záhy jsme pochopili, že takhle to v Kaliningradské oblasti prostě chodí. Hlavní silnice jsou super, ale sotva sjedete na vedlejší, připadáte si jako na polňačce, ačkoliv i Google ji zobrazuje jako plnohodnotnou silnici.
Takže nemějte strach, pokud zamíříte k hotelu a dojedete někam sem. Tady je to normální.
Samotný hotel byl super. Nesl se teda výrazně v takovém tom „tradičním ruském stylu“ – kýč, zlato a honosnost. Všude bylo ale čisto, měli jsme vlastní koupelnu, ubytování bylo se snídaní a bylo levnější než předchozí hotel. Dokonce jsme měli na pokoji i televizi a lednici.
Kromě jiného nám nabídli také možnost bani a koupání v hotelovém bazénu. Přímo v hotelu byl i obchod.
Snídaně byla formou vlastního výběru. Nabídka sestávala ze dvou „bloků“. Pokud si správně vzpomínám, v prvním byly převážně kaše, ale také párky. Ve druhém pak bliny a oladi. Za sebe mohu doporučit rýžovou kaši (na obrázku).
Vlastně, mohu doporučit všechny kaše, jen ten párek bych asi znovu neriskovala.
Oladi a bliny byly prostě super! K tomu čaj nebo káva plus stolek s pečivem, marmeládou, máslem…
S ubytováním jsme byli natolik spokojení, že se nám jinam ani nechtělo. Bohužel, hotel byl na další noc plně obsazený. Měli jsme ale štěstí. Paní jsem se zjevně líbila, hlavně díky ruštině, a taky jsme tu byli údajně první Češi. Přesunula kvůli nám, co se dalo a hle, ubytování na další noc bylo na světě! Za 500 Kč pro dva se snídaní, no neberte to!
Summa sumárum
V Kaliningradské oblasti jsme nakonec strávili tři noci. Vřele Vám můžeme doporučit Guest House Na Lugu. Byli jsme moc spokojení. V dohledné době budou otevírat druhou budovu, takže místa bude dostatek! 🙂
Parkování bylo k dispozici u obou hotelů, u prvního bylo chráněné, u druhého bylo málo místa a museli jsme tak stát i za zdí, což dvakrát příjemné nebylo.
