Můj ukrajinskej deník: Jazyky
Posted On
Už v prvním článku jsem zmiňovala jazykovou problematiku Ukrajiny. Upřímně, před cestou jsem si myslela, že se i na západě celkem v pohodě domluvím rusky. Občas se našel někdo, kdo se mě snažil z mého omylu vyvést. Ale byl to vůbec omyl?
Měla by ses začít učit ukrajinsky…
Opravdu, před odjezdem jsem trochu litovala, že jsem si na univerzitě nedala místo polštiny ukrajinštinu. V Kyjevě se ukázalo, že většina místních mluví rusky i ukrajinsky, což bylo super a trochu mě to uklidnilo.
Ve Lvově jsem kolem sebe ale najednou slyšela jen ukrajinštinu. Sice mě potěšilo, že jsem díky znalosti ruštiny a polštiny většině věcí rozuměla, mluvit jsem si ale netroufla. Ruštinu jsem se bála používat, a tak jsem začínala vždycky anglicky. Proč taky provokovat, že jo.
Ruština žije!
Po několika dnech jsem si ale všimla, že i ruština na západní Ukrajině mnohdy přetrvává. V restauraci jsem si chtěla objednat jídlo, snažila jsem se anglicky vysvětlit, co vlastně chci a pak jsem si všimla, že obsluha mezi sebou mluví rusky. Podobný zážitek jsem si odnesla i ze sámošky. Postarší ženy se mezi sebou bavily o tom, jak všechno zase podražilo. Jedna mluvila rusky, ostatní jí odpovídaly ukrajinsky.
Nebojte se ruštiny
Ruštinu jsem tedy začala používat. Většinou teda alespoň ukrajinsky pozdravím, to aby se neřeklo. Ne vždy mi ale v ruštině odpovídají, občas se musím poprat s informací v ukrajinštině, ale zase tak zlé to není. Navíc, v historickém centru můžete běžně potkat ruské turisty a za to, že mluví rusky jim hlavu rozhodně nikdo netrhal.
Plán B
Samozřejmě je fajn mít i nějaký ten plán B. Obecně se přimlouvám za to, že je lepší používat slovanský jazyk (byť třeba češtinu nebo polštinu). Informaci podané ve slovanském jazyce místní určitě porozumí snáz.
Můžete ale používat i angličtinu. Lvov je oblíbené místo turistů z různých koutů světa a většina i starších obyvatel mluví celkem obstojně anglicky (klidně narazíte i na prodavačku v zastrčené sámošce, která vám svou angličtinou vytře zrak).
Myslím, že ve Lvově rozhodně platí naše české: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Jo a taky: Kdo se bojí… 😀
