Kurská kosa
Posted On
Kurská kosa, Kuronská kosa, Kuršská kosa… Ať ji nazvete jakkoliv, nemění to nic na tom, že je to prostě nádhera! Ačkoliv v původní verzi návštěvy Kaliningradské oblasti nebyla tak úplně v plánu, nechali jsme se nakonec zlákat a věnovali jí celý den. Co jsme na kose našli a stála naše návštěva za to? Dozvíte se v článku 🙂
Základní informace
Kurská kosa má nespočet názvů, já budu s dovolením používat ten první. Pod všemi názvy se stejně skrývá jen jedno, a to písečný poloostrov (kosa) v Baltském moři. Jeho jižní část patří Kaliningradské oblasti, tedy Rusku, a sever pak patří Litvě (52 km).
Samotná kosa není nijak zvlášť dlouhá, má 98 km, takže ji zvládnete projet během dne. Pozor ale na hranici s Litvou, popřípadě s Ruskem. Na šířku pak může mít až 4 km (v nejužším místě naměříte pouhých 400 metrů). Možná Vás překvapí, že patří ke Světovému dědictví UNESCO.
O jejím vzniku existuje nespočet mýtů, my se ale budeme držet faktů a pokusíme se uvěřit tomu, že vznikla prostě jen hromaděním písku, který přinášely mořské proudy. Právě kvůli svému původu a písečným dunám se jí často přezdívá „Baltská Sahara“.
Vstup a základní pravidla
Na Kurskou kosu jsme vstupovali z ruské strany, i článek tedy bude hovořit především o tom, jak to chodí na ruské straně výběžku. Předem Vás připravím na to, že hlavně v období letních měsíců Vás budou čekat před vstupem na kosu nekonečné kolony aut. Ale stojí za to vydržet.
Trochu nás překvapilo, že jsme za vstup na kosu museli zaplatit. Pokud si dobře vzpomínám, platilo se 150 rublů za každou osobu a za automobil. My jsme byli i s autem tři a platili jsme tedy asi 450 rublů. Vzhledem k tomu, že se na kose nachází spousta přírodních zajímavostí, za návštěvu kterých už platit nemusíte, cena je opravdu zanedbatelná.
Vzhledem k tomu, že se jedná o památku UNESCO, pojí se s návštěvou taky řada pravidel a povinností. Kromě placení byste neměli vstupovat na místa, která jsou označená červeně v mapě, tu dostanete u pokladny.
Během návštěvy jsme ale měli pocit, že místní si s pravidly moc hlavu nedělají a nakonec jsme se osmělili i my a společně s místními popíjeli na jedné ze „zakázaných“ pláží na hranici s Litvou. Nutno podotknout, že jsme za celý den nenarazili ani na žádnou kontrolu.
Pokud je Vám ale porušování pravidel proti srsti, mějte na paměti, že:
- nesmíte vstupovat na písek, chodí se jen po vyznačených trasách
- byste neměli rozdělávat oheň ani zde kouřit
- nekrmíme divoká zvířata (a že jich tam je)
- dunu můžeme přejít jen po vyznačené trase
- psi se musí na kose pohybovat jen na vodítku
- stanovat se smí jen na vyhrazených místech
- je zakázáno ničit turistické trasy a další vybavení.
A co tady?
To je pořád samá Kurská kosa a UNESCO, ale co se tam dá vlastně podniknout? No, je toho opravdu hodně. Náš původní plán byl třeba moře. Chtěli jsme si jen prostě zaplavat, vykoupat se… A nakonec jsme na kose strávili celý den. Jen u koupání to neskončilo, na Kurské kose to ani jinak nejde.
Moře
Pokud si chcete na kose zaplavat, měli byste si dát pozor na to, které pláže jsou zakázané a které ne. Během léta na té nejrozsáhlejší probíhaly nějaké stavební práce, takže je dost možné, že to tam dávají pomalu dohromady a máte se tedy na co těšit 🙂 Za nás můžu doporučit pláže u hranice s Litvou, ty se nám líbily asi nejvíce.
Tančící les
Nejvíce na mě na kose zapůsobil tančící les. A nebyla jsem zdaleka jediná. Les totiž vábí většinu turistů a tak je v něm občas opravdu těsno (tím spíš, že můžete chodit jen po vyznačených trasách). Možná je to tím, že ho obestírá záhada, které mnohým vědců ani dnes nedává spát.
Nikdo totiž neví, co je původcem zvláštního tvaru stromů. Ty v lese stojí pokroucené nejrůznějšími způsoby a vzbuzují více otázek než odpovědí. Existuje řada prostých teorií, ale taky spousta šílených konspirací. Třeba že za tvar stromů může radioaktivita. V lese se dočtete, že původcem bude nejspíše písečné podloží a duny, které se rády pohybují.
Vyhlídka Efa
Kousek od osady Morskoje leží vyhlídka Efa. Cesta na ni vede do mírného kopce, takže si dáte lehce do těla. Ale nebojte, za ten výhled i zážitek taková námaha rozhodně stojí.
Nejvyšší vyhlídka Efa dostala jméno po vědci, kterému se podařilo zkrotit písečné duny. Z místa budete mít překrásný výhled na moře, na písečné duny i na záliv. Na kose je samozřejmě vyhlídek i míst k návštěvě více, já vybrala jen ty, na které jsme se sami odhodlali.
Kam na jídlo
Pokud Vám cestou vyhládne, vřele doporučujeme zastávku v osadě Rybačij. Najdete tam jednak obchod s potravinami, a jednak tam najdete výbornou restauraci Fischhoff s možností poobědvat a zakoupit si uzenou rybu s sebou.
Za sebe můžeme doporučit rybí polévku a litevský studený boršč. Jako druhý chod jsme samozřejmě zvolili rybu.
