Úvalno: Rozhledna, koupačka a výšlap
Posted On
Prázdniny si doslova říkají o výlety! A my máme nejradši takové, kde není ani noha. Davy turistů nás nebaví, a když můžeme, velice rádi se jim vyhneme. Taky se neradi mačkáte? A v horkých dnech dáváte přednost stínu? Tak to jste tady správně!
Úvalno je relativně malá obec nedaleko Krnova. Dozvěděla jsem se o ní díky sociálním sítím, moje kolegyně sdílela fotky a já si hned řekla, že se na takové místo chci taky podívat. Pokud čekáte nějaké bombastické památky a fantastické trasy, asi vás zklamu. V Úvalnu toho moc nenajdete, ale garantuju, že i to málo vám vezme dech, a že se o to nebudete muset s nikým přetlačovat.
Původně jsem si chtěla projít celou obec, ale nakonec se k nám připojila ještě tchýně se svou smečkou a nebyl na to prostor. Tak snad příště. Vydali jsme se k rozhledně Hanse Kudlicha. Parkovat se dalo kousek od místa (a zdarma), takže nás žádná náročná ani delší túra nečekala, což mě mrzelo, ale děti naopak potěšilo.
K rozhledně jsme se v pohodě dostali i s kočárkem. Mile nás překvapilo, že se neplatí žádné vstupné, v patře byla akorát kasička,do které se dalo přispět. Les kolem rozhledny nám poskytoval i v horkém dni dostatek stínu a plocha kolem byla natolik rovná, že jsem mohla osmiměsíční Indiánce roztáhnout deku a nechat ji trochu pomrskat.
Z rozhledny se otevíral nádherný výhled na okolí krajinu, já jsem teda vyšla jen do půlky, na točité kovové schodiště jsem neměla žaludek, i na koupaliště pod ní. To jsme sice nenavštívili (měli jsme v plánu koupání jinde), ale při další návštěvě Úvalna si ho nenecháme ujít, vypadalo fakt božsky. Jo a nejlepší na tom bylo, že jsme za celou dobu u rozhledny potkali jen dva lidi.
Nicméně mě mrzelo, že se nekonala žádná pořádná procházka. Na ceduli jsem ale vyčetla, že z rozhledny vede trasa k nějaké studánce, a tak jsem přemluvila ostatní, že budeme pokračovat tam. Na první dobrou to vypadalo, že bude cesta sjízdná i pro kočárek, ale Indiánku jsem pro jistotu navázala do nosítka. Trasa byla nakonec náročnější, ale dala se zvládnout i s kočárkem. Vedla nás kolem rybníku, stínem lesa a polní cestou, na které jsme se trochu vyhřáli.
Ke studánce to bylo ještě kilometr a půl, manžel rozhodl, že k ní zacházet nebudeme a napojíme se na cestu, která nás dovede zpět k autu, tak, abychom se nemuseli vracet. Bohužel se ale nejednalo o turistickou trasu, cesta byla tím pádem neudržovaná a opravdu hodně zarostlá. Škoda. To byl asi jediný šrám na jinak velmi podařeném výšlapu. Pokud tedy vyrazíte s malými dětmi, doporučuji držet se turistického značení i za cenu toho, že se budete vracet stejnou cestou.
Když jsme doputovali k autu, navštívili jsme restauraci, která se nachází přímo vedle rozhledny. Je to spíš takový bufet, ale vaří v něm chutně a dobře. Navíc je kolem staré dětské hřiště, ne příliš bezpečné, ale pár „lepších“ prvků se na něm najde. Bohužel jsem ho nestihla vyfotit, pardón.
Chtěli jsme se ještě podívat na Cvilín, ale už nebyl čas, protože jsme mířili na návštěvu. Takže ten necháme na příště a já doufám, že příště uvidím víc i z Úvalna. Určitě se na tohle místo podívejte, a pokud hledáte destinaci bez davů a tlačenic, určitě se do Úvalna zajeďte podívat!
