Vzhůru na Bělehrad!

Zemí, které jsem nenavštívila, je k mojí hrůze pořád spousta. Patří mezi ně třeba Srbsko se svým hlavním městem Bělehrad. Zdá se, že turisté v této zemi čím dál častěji nacházejí zalíbení. Snad je to tím, že je cenově dostupná a pro „běžné“ Evropany snad i trochu exotická.
Vjezd do Srbska
Byť se několikrát debatovalo o tom, že se Srbsko chystá do Evropské unie, zatím tomu tak není. To s sebou pochopitelně nese řadu nepříjemností a administrativních povinností spojených se vstupem do země.
Srbsko není zrovna typická cílová destinace, většinou slouží jen jako tranzitní země pro cestu do Řecka. Co ale když chcete v Srbsku zůstat?
Sice jsem zmínila, že stále nepatří k členským státům EU, i tak do něj ale můžete vycestovat jen na občanský průkaz. S občankou a bez víza můžete v Srbsku pobývat 90 dnů. Mít s sebou pas je samozřejmě jistota.
Pokud cestujete autem, neměli byste zapomínat ani na mezinárodní řidičský průkaz a potřebné doklady od vozidla.
Přihlašovací povinnost
Svoboda, kterou jste jistě pocítili po obdržení informace ohledně víza Vás rychle opustí, když Vám sdělím, že na území Srbska máte tzv. přihlašovací povinnost.
To znamená, že se musíte hlásit na policejní stanici v místě svého pobytu. Snad se Vám alespoň trochu uleví zjištění, že tenhle úkon má na starost ubytovací zařízení.
Po přihlášení dostanete „kouzelnou“ bílou kartu, kterou byste měli nosit vždy u sebe. Pokuta za nesplnění přihlašovací povinnosti není žádná sranda. Může dosáhnout i částky 5 500 Kč. Nevím jak Vy, ale já se radši přihlásím a ty peníze projím 😀
Vzhůru na Bělehrad!
Vyjasnili jsme si základní formality a můžeme vyrazit směr Bělehrad! Hlavní město Srbska se rozkládá na soutoku dvou řek – Sávy a Dunaje. O Dunaji toho nejspíš víte dost, Sáva je pak v porovnání s ním klidnější a také méně známá.
Nejoblíbenějším turistickým místem města je údajně pevnost Kalemegdan. Nejspíš proto, že je z ní krásný výhled na město. Pokud je Vám pevnost málo a rádi byste se povznesli trochu výš, můžete zkusit třeba televizní věž na Avalské hoře. Věž má ale menší vadu na kráse, nachází se až 16 kilometrů za městem a musíte tak zvážit, zda budete mít na její návštěvu čas.
Kam za historií
S historií a jejími památkami je to tu celkem těžké. Ještě aby ne, když město 38x rušili a znovu budovali. Turisty nejvíce láká Chrám svátého Sávy. Tady se hodí říct, že nejčastějším náboženským vyznáním je v Srbsku pravoslaví.
Nejvíc to žije na Náměstí Republiky, kromě kousků historie tam najdete i dobré restaurace a obchody se suvenýry. Nutno podotknout, že zdaleka ne všechny bělehradské památky jsou super. Některé budovy na sobě stále nesou známky války v Kosovu. A ponesou je i nadále, mají totiž sloužit jako memento budoucím generacím.

Město fotbalu a restaurací
No a pokud zrovna nepatříte mezi fanoušky krásných výhledů a historie, můžete se zajít podívat na jeden z fotbalových stadiónů nebo okusit něco z místní kuchyně v jedné z bělehradských restaurací.
Podobně jako v Praze jsou i v Bělehradě dva fotbalové kluby, které se zrovna moc nemusí. Pravidelně se tu mezi nimi hraje derby.

Pokud dáváte přednost dobrému jídlu, doporučuji navštívit část Skadarlija. Právě tady totiž najdete velké množství výborných restaurací s hudbou i nočním posezením. Mezi tradiční srbská jídla patří třeba pljeskavica a velmi populární je tu i grilování masa.
Slavný rodák
Věděli jste, že Nikola Tesla byl Srb? Já tedy ne. Srbové jsou na něj ale neskutečně hrdí. Dokonce tak moc, že po něm pojmenovali bělehradské letiště. Samozřejmě, nesmí chybět ani muzeum slavného vědce.

Tak co, vyrazíte do srbského Bělehradu? Já si ho rozhodně píši na svůj seznam! 🙂