Na cestách

Courám po Česku: Zřícenina hradu Hukvaldy

Posted On
Posted By Zrzi

Využili jsme slunečného víkendového počasí a taky vstupu, který máme na vybraná místa v Moravskoslezském kraji zdarma a vyrazili jsme na prohlídku zříceniny hradu Hukvaldy. Nakonec jsme si dopřáli i výklad sympatické průvodkyně, takže vám můžu kompletně poreferovat o tom, jestli stojí za to Hukvaldy navštívit. Držte si klobouky, couračka začíná!

Vstupné zdarma

Pokud vás tahle novina tak nějak minula, přidávám na začátek článku stručnou informaci o zářijových a říjnových vstupech zdarma. Místa, která můžete bezplatně navštívit najdete na tomto webu. Před tím než se na místo vydáte ale zkontrolujte aktuální situaci na internetových stránkách příslušné památky, může se vám totiž stát, že vstup sice zdarma bude, ale termín bude předem rezervovaný pohotovějšími turisty! Hukvaldů se to ale naštěstí netýká.

Obecná informace

Teď už ale k samotnému hradu. Na úvod se hodí říct, že ho najdete zhruba 30 kilometrů od Ostravy, což se autem v pohodě dá. S parkováním si nemusíte lámat hlavu, kousek od vstupu do areálu se nachází placené parkoviště (cena byla tuším 50 Kč). Pokud rádi riskujete, můžete parkovat i jinde, výlet se vám ale s takovou dost možná prodraží 🙂

Cena vstupného je nulová, když jsme se dívali na ceny původní, našli jsme cca 260 Kč, takže jo, tenhle vstup zdarma se celkem vyplatí! Rozhodně doma nezapomeňte pevnou obuv, na hrad je to celkem štreka a v areálu je to samý šutřík, tak ať místo výletu neoplakáváte zraněný kotník! Naopak o občerstvení se starat nemusíte, v areálu je dostatek stánků s nápoji i nějakými těmi laskominami.

Krátká historie hradu

Celé město se vlastně klidně mohlo jmenovat jen Hukvald, ale plurál si nakonec zasloužilo tím, že se hrad skládá ze dvou částí. První část je starší, byla postavena někdy na konci 13. století, druhá pak byla postavena o něco později a měla sloužit především k obraně. Vcelku mě zaujalo, že Hukvaldy byly od 15. století majetkem olomouckého biskupství. A církvi v podstatě patří dodnes, tedy, alespoň jejich část. Obora, kterou cestou vzhůru procházíte totiž stále patří církvi, zříceninu hradu ale restituovat nechtěli, zřejmě se jim do údržby příliš nechtělo, haha.

Po nástupu komunistické vlády k moci byl hrad (spíš to, co z něj zbylo) zestátněn a stejně jako řada dalších památek prostě jen chátral. V 70. letech 20. století ale konečně začínají první rekonstrukce a na konci 20. století se hrad opět nachází v o něco lepší kondici.

Pár zajímavostí na závěr

  • Kopec původně nebyl zalesněný, protože obyvatelé hradu potřebovali vidět do dálky, aby se tak mohli co nejlépe bránit nepřátelským vojskům.
  • Obyvatelé hradu neměli dlouhou dobu přístup k pitné vodě. Úředníci, kteří na hradě (v části zvané “zámek”) žili tedy svůj život v relativním bezpečí museli splácet tak, že alespoň jednou denně pro pitnou vodu zašli, což rozhodně dvakrát příjemné nebylo.
  • Nakonec se ale obyvatelé hradu pitné vody dočkali, vyhloubili studnu o neskutečné hloubce, která se ale do dnešních dnů nedochovala. Rozvoj turismu v 19. století přispěl k tomu, že byla postupně zasypávána návštěvníky, kteří si pomocí kamenů chtěli neskutečnou hloubku vyzkoušet “na vlastní hod”.
  • Zřícenina hradu Hukvaldy je oblíbeným místem pro konání svateb. Málokteří svatebčané ale ví, že se venkovní obřad koná na místě bývalého hradního hřbitova. No, možná by měli častěji navštěvovat prohlídky, haha.
  • “Bílá” část areálu obsahovala vymoženost, které se (mimo jiné) říkalo výsernice. V podstatě se jednalo o takový výklenek, který sloužil k (moudří už tuší) vykonávání potřeby. Ano, v podstatě se jednalo o hradní záchod. Jen tenkrát výkaly ještě nepadali do jímky, ale kolemjdoucím rovnou na hlavu.
  • V areálu se nachází místnost věnovaná středověkým hygienickým návykům, což rozhodně stojí za vaši pozornost!

Related Post

leave a Comment