Můj ukrajinskej deník: Čas ≠ peníze
Posted On
Zatím si pořád zvykám na to, že na východě běží čas trochu jinak. Čas totiž neznamená peníze, alespoň tady ne. Přiznávám, že je to trochu nezvyk – hlavně pro mě. Jsem zvyklá chodit všude včas, pečlivě studovat jízdní řády a neplýtvat časem jiných. Tady je ale čas opravdu relativní pojem.
MHD
Třeba MHD sice má svůj jízdní řád, ale málokdy se stane, že autobus dorazí skutečně včas, přičemž zpoždění bývá i delší než 10 minut (a bývá pravidlem).
A řidič má většinou na všechno dost času. Stačí, když zaplatíte až napočítáte drobné. A běžet taky většinou nemusíte. Někteří řidiči jsou tak pomalí že se do rozjezdu stihnete naučit plynule ukrajinsky a podruhé odmaturovat 😀 Pozor, jiní zase extrémně chvátají a nechají vás klidně vyskakovat za jízdy.
Nákupy
Taky mě většinou stresují nákupy. Hlavně ty, při kterých toho mám hodně a kdy pokladní markuje rychle. Snažím se šetřit její čas a házet všechno rychle do tašky, ale i tak často nejsem dost hbitá a pokladní se na mě nevrle dívá.
Tohle tu neplatí. Když jsem si včera zbrkle házela věci do tašky, koukala na mě jako na blázna. Ani jsem si nezapla batoh, měla jsem pocit, že i tak mi to šíleně trvá. Když jsem se loučila, pokladní se upřímně zhrozila: Ale vždyť jste si to zapomněla zapnout!
A takhle to tu chodí. Čas není nic. Jen formalita. Na jednu stranu je to trochu stresující, na druhou stranu má ta divočina něco do sebe!
