Můj ukrajinskej deník:MHD 2
Posted On
První článek o ukrajinské MHD vznikl během mých prvních dnů ve Lvově. Po měsíci se ale nastřádaly další zážitky, které si zaslouží pozornost. Co mě tedy ještě ohromilo?
Semknutost
Shodou okolností jsem zrovna dnes četla článek o tom, jak někdo pomohl v českém MHD ženě s cvaknutím lístku, protože byl automat jen v přední části autobusu. Tady je tahle semknutost běžná. Dokonce tu můžete po ostatních cestujících poslat peníze řidiči. A nevadí, že nemáte přesně. Řidič vám pošle “reštu” zpátky a nikoho ani ve snu nenapadne si peníze nechat.
Zvláštní, že se na Ukrajinu často díváme skrz prsty, přitom bychom se od ní mohli mnohé učit. Tady se totiž nikdo lidskosti a semknutosti nediví. Tady je ještě pořád normální.
Tlačenice
Matně si vzpomínám na to, jak si lidé v Česku často stěžovali na přetížené spoje. Tady to není jiné, ba je to snad ještě horší. Tím spíš, že jsou autobusy kolikrát ve velmi špatném technickém stavu a stát řidičovi za zády není zrovna ráj komfortu a bezpečí. Místní to ale berou s klidem a humorem.
Svaté airbagy
Na internetu se občas objeví vtipy zvěčňující východní řidiče se svatými airbagy. Na tomhle místě se sluší podotknout, že je to skutečně tak. Autobus bez ikon snad ani nenajdete. Doufejme, že fungují.
Zastaví, či nezastaví?
Zastaví, či nezastaví. To je, oč tu běží! Autobus totiž vůbec zastavit nemusí. Nezastaví, když je už plný k prasknutí. Nezastaví, když je dopravní situace kolem zastávky příliš složitá na to, aby se do ní vměšoval. A nemusí ani zastavit, když na něj nemávnete rukou. Takže úsměv a mávat!
Rychle a zběsile
Existují tu snad jen dva druhy řidičů autobusu. První jedou jako pomatení, druzí jako s hnojem. Nic mezi tím. Vzhledem k technickému stavu vozidel jsem začala preferovat řidiče s hnojem. V ukrajinské verzi Rychle a zběsile se kolikrát nedá ani vystoupit. Fakt. Řidič otevře dveře a už se zase rozjíždí. Člověk by řekl, že je jim čas totálně volnej, ale někdo už asi chytá západní vlny či co.
Trojelbus ani zadarmo
To se mi to tu vykládá o té ukrajinské MHD, když jezdím jen autobusem. Nebojte, pečlivě sleduji dění kolem. Jako nejméně spolehlivý dopravní prostředek jsem vyhodnotila trolejbus. Cestou si všímám, že mu neustále padají “kšandy”, popřípadě stojí kolonu kvůli spadlým trolejím. Nic příjemného. Ale mají Wi-Fi, to zase jo.
Kladem může být, že si lístek na tramvaj a trolejbus můžete koupit pomocí SMS. To zas nemůžu říct ani fň 😀
Výstraha černým pasažérům
Včera jsem si v jednom ze lvovských autobusů všimla oznámení pro černé pasažéry. Těm ve lvovských autobusech hrozí pokuta celých 60 hřiven! Připomenu, že cena lístku je 7 hřiven a že se hřivna zhruba rovná české koruně. No, moc si to nedovedu představit. Za dva měsíce ve Lvově jsem za a) nepotkala kontrolu, b) dostala jen jednou jedinkrát po zaplacení lístek, c) nastupovala u řidiče, takže to bez placení moc nešlo.
Jazyková bariéra
Právě v MHD často přemýšlím nad tím, jak Ukrajinu zvládá někdo, kdo neumí žádný východní jazyk. V autobuse se lidé často ptají třeba na to, jestli budete vystupovat. Nejsem si jistá, že bych jejich otázku bez znalosti některého z podobných jazyků pochopila.
Vybavuji si ještě situaci, kdy sjel autobus z určené trasy. Řidič na nás jen rychle křikl, že je před námi kolona a musí ji objet bokem. Kdybych mu alespoň 70 % výkřiku do tmy nerozuměla, jsem pravděpodobně dávno šedá hrůzou.
