Milion malých střípků

Moc jsem netušila, co od téhle knížky vlastně čekat. V podstatě jsem věděla jen to, že má na databázích dobré hodnocení a že ji kdesi někdo doporučoval. Mé setkání s Milionem malých střípků bylo tedy poměrně nahodilé a o to více mě šokovalo. Čím? To se dočtete v dnešní recenzi!
O autorovi
Už na úvod mohu prozradit, že vydání knihy prováděl poměrně slušný skandál. James Frey totiž zpočátku tvrdil, že se jedná o jeho autobiografii, některé části příběhu si ale nejspíš vymyslel, takže je jen na vás, čemu budete věřit. Každopádně, podle dostupných informací mu nějakou tu vlastní zkušenost s návykovými látkami nelze upřít. Jinak je James Frey vcelku sympatický Američan, který má manželku, dva psy a dítě k tomu. Kdo by to do něj byl po přečtení knihy řekl, haha.
O knize
Hlavní postava knihy nese autorovo jméno, čímž chtěl zřejmě nebohý spisovatel podtrhnout tvrzení, že líčí vlastní životní zkušenosti (no, zjevně mu to stejně prasklo). James Frey – hlavní postava je docela v háji, je závislý od útlého dětství a teď mu hrozí, že se nedožije ani 24 let. Rodiče mu dávají šanci na návrat do běžného života, zařizují mu pobyt na poměrně luxusní klinice, která ho má závislosti zbavit. Je tedy jen na Jamesovi, jak se k podané pomocné ruce postaví. Odvykání je docela dřina, provází ho řada bolestivých zážitků, při kterých si James sáhne na své osobní dno. Jeho štěstím, zároveň ale i prokletím, je jeho neskutečná paličatost, která mu dává sílu se zrádnými démony bojovat.
Můj názor
Zpočátku mě trochu odrazoval rozsah knihy, přeci jen během školního roku na čtení nemám tolik času a dávám tedy přednost spíše kratším kouskům. Nicméně, Frey mě opravdu lákal a tak jsem po něm sáhla. Nemůžu rozhodně říct, že bych litovala. Rozsah je celkem snesitelný, protože v knize chybí přímá řeč. Dialogy tedy autor znázorňuje graficky, čímž se text více rozpíná a příběh tak nabírá na počtu stran. Budou tedy místa, kde vám budou doslova šustit stránky pod rukama, počítejte ale i s částmi, které se mnohdy až nepříjemně povlečou.
Na celém příběhu oceňuji především autorovu přímočarost a to, že se čtenářem nejedná v rukavičkách. Líčí realitu tak, jak s největší pravděpodobností i je. Odvykání líčí s veškerým hnusem, který ho provádí a to je nejspíš dobře. Možná právě takové servírování skutečnosti dokáže závislým či jejich blízkým pořádně otevřít oči. Vlastně si ani nedovedu představit lepší memento, než příběh Jamese, který po ránu zvrací vlastní orgány a v necelých 24 letech se nachází na prahu smrti.
Závěrem
Takže jo, tuhle poměrně rozsáhlou knížku můžu s klidným svědomím doporučit dalším čtenářům, kteří mají chuť sáhnout po něčem trochu jiném a po něčem, co jim zase maličko rozšíří obzory. Uznávám, občas se příběh nečte lehce, nemůžu ani říct, že by byl nijak zvlášť poutavý. Prostě se jen snaží čtenáři přiblížit život člověka, který je až po krk ve srač**ch a snaží se z nich dostat ven. Po přečtení knihy možná sami v sobě nalezneme trochu více pochopení vůči lidem, kteří se s podobnými problémy potýkají.
Jo a pokud se vám tolik stránek nechce louskat, můžete se podívat na filmové zpracování.
Za mě rozhodně 5 z 5!