Knihomolův koutek

Možnosti milostného románu

moznosti milostneho romanu Posted On
Posted By Zrzi

Jednu chvíli byla tahle knížka všude. Otevřela jsem Facebook, byl tam Němec. Otevřela jsem Instagram, byl tam Němec. Skoro jsem se bála podívat do ledničky, haha. Ne, o téhle knížce se toho napovídalo fakt hodně. Nakonec jsem se jí podívala na zoubek i já. A takhle dopadla.

O autorovi

Asi se hodí podotknout, že Jan Němec toho má za sebou skutečně hodně a právem ho můžeme považovat za zkušeného autora (ačkoliv právě v souvislosti s Možnostmi milostného románu jsem o něm slyšela totálně poprvé). Úspěchy sklízí jak některé jeho předchozí knihy, tak i rubrika recenzí a kritik, které pravidelně píše pro literární měsíčník Host, nebo jeho publikace v časopise Respekt. Jako pomyslnou třešničku na dortu zmiňuji i to, že působí jako doktorand sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

O knize

Centrem celého románu jsou dvě postavy, Jan a Nina. Na samotném začátku knihy se dočítáme, že se rozešli, což je už samo o sobě trochu zvláštní. No schválně, vzpomenete si na nějaký ten román o lásce, který začíná hned na první dobrou rozchodem? Já tedy ne. Právě z rozvalin milostného vztahu, který se stává minulostí, vstává jako fénix z popela děj knihy, který není ničím jiným než retrospektivním ohlédnutím za ukončeným vztahem. Z konce se tedy pozvolna dostáváme na začátek příběhu, jsme svědky toho jak se zaniklý vztah rodí i jak postupně spěje k nezvratnému konci. Trochu morbidní, nemyslíte?

Tehdy když jsme spolu začínali žít, anebo jsme spolu už nějakou dobu žili, ale nic se ještě nezdálo tak jisté, zeptala ses mě několikrát, proč s tebou vlastně jsem. Seděla jsi v bílém křesle u knihovny, nad hlavou se ti v mírném průvanu pohupovaly barevné záložky vyčuhující z knih a ty ses zeptala: Proč se mnou vlastně jsi? Usmál jsem se a odmítl vypovídat, anebo jsem možná plácl nějakou hloupost, jako že kdo se moc ptá, moc se dozví.

Možnosti milostného románu

Můj názor

Knihu lze bezesporu zařadit k tomu lepšímu z českých literárních počinů, bezpochyby se jedná o jedinečnou událost a blablabla. Už samotný název nás nenápadně naťukává a snaží se naznačit, že se nejedná o žádný prvoplánový příběh na téma: Žili spolu šťastně až do smrti. Možnosti milostného románu vedou někam jinam než do červené knihovny, jdou daleko hlouběji, což je jejich spásou a vlastně i záhubou současně.

Redakci tehdy tvořil labyrint nevzhledných kanceláří. Tu svou jsem si vymaloval na tyrkysovo a na stěny rozvěsil černobílé fotografie pohybem rozmazaných tanečnic; no jo, mé staré mázlé lásky. Z okna byl výhled na pruhovaný komín a opuštěnou industriální budovu s litinovými okny, která se v mé berlínské představivosti měnila v loftové byty, hudební kluby, zkušebny a kdovíco ještě.

Možnosti milostného románu

Jan Němec tak trochu zkouší, co průměrný český čtenář vydrží. Klaněla jsem se nádhernému jazyku, vybraným slovním spojením i celkové atmosféře, kterou autor pomocí jazykových prostředků vykreslil. To byl fakt mazec, člověk měl pocit, že čte něco velkého a podstatného a přitom se děj pořád točil kolem Jana a Niny.

PS: Některé myšlenky se autorovi podařilo zformulovat tak dokonale, že jsem měla chuť si je zapsat. Nekecám.

Z kávovaru konečně začalo něco téct, ale na kávu to nevypadalo. „Ten krám se zrovna teď proplachuje?“ zeptal se Mirek nevěřícně. „To mi dělá naschvál.“ „Být tebou, dám si ten hrnek pryč. A jak se to vlastně jmenuje, ten Balabánův román?“ „Zeptej se otce. Nebo možná Zeptej se táty,“ odpověděl a vymýval si reklamní hrnek jakési tiskárny od hnědé břečky, zatímco přístroj dál dávil zapadlá kávová zrna. „Co ti přijde lepší? Ne že by si do toho nechal mluvit.

Možnosti milostného románu

Možná právě zmiňovaná jednoduchost děje autorovi umožnila soustředit se na “hru s formou”, soustředit se na možnosti románu, o kterých je řeč už v samotném názvu díla. V knize tak najdeme skoro všechno, snad kromě návodu na použití čistících prostředků a jejich složení. Občas mi vložené texty přišly jako zajímavé zpestření, občas jsem zažívala dost těžký WTF momenty.

Nejvíc u mě zabodoval asi jmenný rejstřík, naopak utrpení číslo jedna bylo cestování po Itálii, to mě při čtení skoro unudilo k smrti. Oceňuji také to, že se autor osmělil a se čtenářem si kvalitně pohrál. Hra byla nejvíce patrná asi ve chvíli, kdy se vyprávění ujala Nina. Měla jsem z toho upřímnou radost, ale záhy se ukázalo, že za vším stejně stojí Jan. Ach jo. Ačkoliv, i kdyby Nina vyprávěla “svými ústy”, stál by za tím Jan-autor.

Závěrem

Z knížky jsem byla nadšená i znechucená zároveň. Oceňuji:

  • kvalitní jazyk, který fakt hladí po duši
  • náhled do tvůrčího procesu (jak vzniká kniha)
  • vyprávění v du-formě
  • kreativitu a celkově jiné pojetí povětšinou nudné love story.

Co mě naopak zabíjelo:

  • zabíjel mě právě ten vyšperkovaný jazyk, na večerní čtení v posteli po šichtě to fakt moc není
  • některé vložené texty
  • místy fakt neskutečně ukrutná těžkopádnost
  • občas samotný Jan, někdy byl dost na pěst.

Pokud jste fanoušci literatury jako takové a vyžíváte se v opravdu zajímavých literárních počinech, rádi si zapřemýšlíte a tak, jsou Možnosti milostného románu ideální volba. Pokud dáváte přednost spíše konzumní literatuře a něčemu jednoduššímu, po Němci radši nesahejte, mohlo by Vás to fakt umlátit.

Ráda bych ohodnotila plným počtem bodů, ale vzhledem k tomu, že stojím někdy mezi dvěma zmíněnými skupinami čtenářů, často jsem stála na hraně pomyslné propasti a kniha na mě prostě byla tak nějak moc, moc vyumělkovaná, asi i přestylizovaná…

Nakonec tedy dávám 4 z 5, ale fakt zvažte, jestli je tenhle román-neromán zrovna Vaše cílovka.

Related Post

leave a Comment