Můj ukrajinskej deník: MHD
Posted On
Vlastně jsem MHD vůbec používat nechtěla. Myslela jsem si, že na místo určení v pohodě dojdu pěšky, ale mnohé se změnilo. Nakonec mi tedy nezbylo nic jiného, než začít používat ukrajinskou hromadnou dopravu. A byl to skutečně životní zážitek!
Široký výběr
Lvov patří k ukrajinským metropolím, což se odráží i na pestrosti místního dopravního systému. Na výběr tu tedy máte trolejbusy, tramvaje, autobusy nebo tzv. maršrutky.
Pokud se Vám nechce experimentovat, můžete používat i Uber nebo místní taxi služby (jezdí tu třeba Bolt). Fantazii se meze nekladou 🙂 Pro obojí doporučuji stáhnout si aplikaci.
Třeba v trolejbusu budete jako doma. Většina z nich je totiž dovezená z České republiky (nejsou ale nové, jsou to ty, které u nás vyřadili).
Jízdenky
Cena jízdenky za autobus je 7 ukrajinských hřiven za jednu cestu (dříve byla zhruba o pět hřiven levnější, ale od 1. 2. 2019 platí nové tarify). Lístek se kupuje přímo u řidiče, prostě mu podáte 7 hřiven a pak dostanete lístek. Nebo taky ne.
Na nějaký oficiality si tu totiž moc nepotrpí. Když si všimne toho, že jste Ukrajinou nepoznamenaný turista, lístek Vám nejspíš podá. V opačném případě Vás bude vnímat jako místní a nedostanete nic. Místní si totiž lístky nikdy neberou.
Žádný tlaky
A vlastně je úplně v pohodě, když nastoupíte a nemáte nachystané drobné. Na Ukrajině má každý času dost. Klidně si můžete sednout, vytáhnout peněženku a napočítat bankovky. Řidič s placením nespěchá. Některý působí dokonce dojmem, že žádné peníze ani nechce. Ale to bych nezkoušela 😀
Peníze mu klidně můžete podat za jízdy. Během řízení totiž místní zvládá všechno. Počítání bankovek, vracení bankovek… Až z toho západním Evropanům vstávají vlasy hrůzou.
Trasa
V případě, že se rozhodnete použít ukrajinské MHD, vřele doporučuji během jízdy sledovat trasu, třeba na Google Maps. Doporučuji také aplikaci CityBus, na té přesně uvidíte, kde se Váš autobus zrovna pohybuje. Což se na Ukrajině hodí, jízdní řády jsou většinou jen formalita.
Výstup a nástup
V autobuse během jízdy neprobíhá žádné hlášení příštích zastávek. Nic. Ticho po pěšině. Musíte tedy mít oči na šťopkách! A pečlivě sledovat mapu.
Nástup není nic složitého, vyberete si zastávku a prostě jen nastoupíte. Komplikace mohou nastat s časem odjezdu autobusu, zpoždění je tu naprosto normální a běžné.
Při vystupování se mačká červené tlačítko. Já mám to štěstí, že většinou nevystupuji sama. Zažila jsem ale i situaci, kdy tlačítko nebylo a autobus byl narvaný k prasknutí (což není tak neobvyklé). Za takové situace křičel řidič na cestující: „Vychodyt?“ A cestující mu odpovídali: „Tak!“
Asi nemusím vysvětlovat význam slov 🙂
