Akce Řím III.
Posted On
Dneska vás čeká tak trochu dva v jednom. Vzhledem k tomu, že poslední den byl velmi krátký, rozhodla jsem se ho připojit k Akci Řím III., protože by nemělo smysl sepisovat o něm samostatný článek. To ale nic nemění na tom, že oba zbývající dny byly prosycené krásnými místy a vynikajícím jídlem podobně jako dny předchozí, které jsou sepsány v samostatných článcích zde a zde. Tak co, připraveni na poslední část římského putování?
Snídaně ve jménu dojídání zbytků
Uznávám, předchozí den jsme ten nákup v obchodě trochu přepálili, takže dneska nezbývalo nic jiného než neplýtvat a poctivě dorazit zbytky. Pozor, to nám ale nezabránilo v tom, abychom si opět došli pro výborný croissant do nedalekého pekařství! Bez něj by to zkrátka nešlo, stala se z něj totální závislost.
Nicméně, vzhledem k tomu, že se nám zdárně podařilo dojet všechny zbytky, mohli jsme si poslední den dopřát snídani právě ve zmiňovaném pekařství. Sice bylo ráno ještě trochu chladnější, ale my jsme se od venkovního posezení odradit nedali. Bylo nám totiž jasné, že doma v Česku už si venku moc neposedíme.
Výprava Vatikán
No a co by to bylo za výlet do Říma, kdybychom se nejeli podívat na papeže. Předposlední de naší výpravy se nesl ve znamení Vatikánu. Pokud mi paměť ještě dobře slouží, cestovali jsme metrem. Ještě před branami Vatikánu se kupila řada stánků s náboženskými předměty, ale i docela běžnými italskými suvenýry.
Všude byla spousta vojáků/policistů, především tedy před vstupem na Svatopeterské náměstí. Vstupné po nás nikdo nechtěl, pasy také ne. V podstatě jsme tedy volně prošli na náměstí a nepozorovaně tak pronikli pod papežova okna. Jediné, co mě fakt upřímně štvalo, byla záplava turistů. Ale tak, co už.
No a když už jsme byli ve Vatikánu, rozhodli jsme se, že přeci jen maličko nakoukneme dovnitř. Abychom se ale dostali do baziliky sv. Petra, museli jsme projít bezpečnostní kontrolou. A kontrolou v rámci covidu. Bohužel si nevzpomínám, jestli jsme museli ukazovat očkovací certifikáty, ale vzpomínám si, že nám ostraha měřila teplotu. Což bylo docela stresující, protože jsme s tím jednak nepočítali, a jednak se venku začalo dělat solidní vedro a my byli pořádně navlečení. Naštěstí jsme ale prošli všichni.
Vstup do baziliky byl zdarma a v klidu jsme si ji celou prošli. Vskutku impozantní budova. No a pak začala show. Vylezli jsme z baziliky a nad náměstím létal vrtulník. Začali se sjíždět policejní vozidla a další blíže neidentifikovatelná černá vozidla a davem se neslo, že prý za papežem přijede Biden. Chvíli jsme poctivě vyhlíželi, ale Bidena jsme se nedočkali.
Nakonec jsme ještě chvíli poseděli nad dobrou, leč jak čert drahou, kávou a vydali se směr Andělský hrad.
Andělský hrad
Ani tady nebyla nouze o turisty. Víc než samotný hrad se mi ale zamlouval výhled na něj i směrem od něj. Neskutečně fotogenické a romantické místečko.
Když jsme obhlédli hrad, vydali jsme se ulovit něco k snědku. Cestou jsme minuli několik čarokrásných uliček a budov, které vám sem jen tak random naházím, to abych vás na tu návštěva Říma řádně nalákala.
Myslím, že z uvedených lákadel je nadmíru jasný, že se v Římě dá dost dobře bloumat i bez konkrétního cíle. I takové bloumání je totiž ve starobylém městě neopakovatelný zážitek ♥
Obědová pauza
Zase nám dalo chvilku, než jsme narazili na nějakou příjemnou a cenově přijatelnou restauraci. Nakonec jsme se usadili v restauraci jménem Anni 60 a čekalo nás tam opravdu milé překvapení. Ochotně se nás ujal číšník, který pocházel z Polska, takže jsme angličtinu na chvíli mohli odložit stranou. Příjemné setkání slovanských bratrů, nemyslíte?
Jo a tentokrát jsem si už tu pizzu dala!
Cestou z restaurace jsme se zastavili ještě na Piazza Navona, trochu se tu pokochali a pomaličku jsme se začali vracet na byt.
Noční Řím
No a protože se jednalo o naši poslední noc v Římě, nenechali jsme si ujít noční město a navštívili všechny důležité památky znovu, tentokrát za noční tmy a uměle vytvořeného osvětlení. A jo, ten pohled stál za to. Dokonce jsme na Španělských schodech potkali francouzského prezidenta Macrona!
Poslední den v kostce
Poslední den se nesl ve znamení balení. Pak jsme s batohy přešli do nedaleké a několikrát zmiňované pekárny nedaleko od bytu a dali si lehkou snídani.
No a po ní jsme se vydali vlakem k moři do části jménem Ostia. Na koupání to teda ještě nebylo, ale aspoň jsme se prošli krajem a nadýchali se svěžího mořského vzduchu. Taky jsme si tu dali docela dobrý oběd, i když s italskou kuchyní už moc společného neměl.
Vyvrcholení naší výpravy se dostavilo chvíli poté. Zjistili jsme, že je prakticky nemožné pohybovat se po Římě jakoukoliv veřejnou dopravou. Vlastně jakoukoliv dopravou. Většina linií metra byla uzavřená, celý Řím byl neskutečně ucpaný, takže autobus ani taxík nepřicházeli v úvahu. Museli jsme se tedy vydat na vlastní pěst na okraj města, odkud nám jel autobus na letiště. Ono by to nebylo tak hrozný, ale nezapomínejte, že jsme s sebou měli dědu. Takže díky, Summite G20, pěkně jsi nám ty poslední chvilky před odletem zavařil. Nicméně, na stranu druhou, se teď můžeme chlubit tím, že jsme potkali Bolsonara nebo Macrona. Tenhle zážitek bych ale klidně vyměnila za pohodlnější cestu na letiště. Sorry, pánové.
Příběh měl naštěstí happyend. Letadlo jsme stihli, dědu jsme dovlekli na autobus a pohádky byl konec. Těšíme se na další výpravu ♥
