Bolestná laskavost
Posted On
Kromě názvu a celkem povedené obálky mě na knížce zaujala i profese hlavního hrdiny. Četli jste už někdy příběh, ve kterém by hlavní roli hrál balzamovač? Já teda ne, takže jsem takovému zvrácenému pokušení zkrátka neodolala a knížku si přidala na seznam. Před Vánocemi jsem si chtěla dopřát nějakou tu “lehčí četbu”, tak jsem po knížce sáhla. No, pojďme se podívat na to, jestli knížka mou představu splnila.
O autorce
Autorkou knihy je Jo Browning Wroe. Navzdory poměrně úctyhodnému věku 58 let se jedná o její prvotinu. S hlavním hrdinou knihy ji spojuje zajímavé pouto, nepracovala sice jako balzamovač, ale vyrůstala v krematoriu. V rozhovoru pro Irish Examiner uvádí, že si vždycky myslela, že má hrozně nudný dětství, protože měla málo kamarádů a nikdo k nim moc nechodil. Zpětně ale oceňuje inspiraci, kterou jí léta strávená v krematoriu přinesla. Zmiňuje i to, že by si přála, aby profese spojené se smrtí nebyly tolik opomíjeny, s čímž nejde nesouhlasit. Minimálně na poli literatury by o nich mohla být víc řeč. Zajímavé je, že nešla cestou svých rodičů, vystudovala tvůrčí psaní a nyní tento předmět vyučuje v Cambridgi.
O knize
Hlavním hrdinou knihy je Will a rozhodně to nemá v životě lehký. Má boží hlas, miluje hudbu a sní o tom, že ho právě hudba bude jednou živit. Jeho matka ho v téhle vizi vlastní budoucnosti podporuje a neprotestuje, když odchází studovat na školu zaměřenou na sborový zpěv, ačkoliv to znamená, že o něj na čas přijde, protože bude bydlet na intru. Jenže. Odehraje se něco, co Willovi nadobro změní život. Školu v podstatě den ze dne opustí a rozhodne se stát se součástí rodinné firmy a nastoupit na školu pro balzamovače. Stane se nejmladším balzamovačem v zemi, je velmi úspěšný, ale paradoxně ani takhle razantní změna životního směru mu moc štěstí nepřinese. V roce 1966 dochází k tragédii v Aberfanu a Will plný mladistvého elánu se vydá na místo, aby pomohl s balzamováním obětí. Mezi nimi jsou ale především děti z místní školy a Williem, ač si to zpočátku nepřipouští, zůstane touhle zkušeností ovlivněný až do konce života…
Příběh je vyprávěný částečně retrospektivně, začíná tragédií v Aberfanu a poté se vrací zpět do období Willova dospívání a studií na škole zaměřené na sborový zpěv. A vlastně po celou dobu se v něm prolíná přítomnost s minulostí.
Můj názor
Předně musím říct, že bylo docela osvěžující potkat tak netypickou profesi jakou je balzamovač. Tuhle část příběhu jsem si fakt užila. Na druhou stranu, Will mi byl neskutečně nesympatický a vlastně jsem mu vůbec nerozuměla. Částečně za to asi může fakt, že jsem do dnešního dne moc nepochopila onen impulz, který ho vedl k radikální změně vlastní budoucnosti a k rozhodnutí stát se balzamovačem. Tenhle moment by si v kníže zasloužil mnohem lepší zpracování, třeba bych pak jako čtenář jeho pohnutky líp pochopila a z Willa by se najednou stal někdo, koho bych aspoň částečně považovala za sympaťáka. Takhle pro mě byl jako postava těžký WTF a nechápala jsem, s čím to má sakra furt problém. Protože jo, přesně tak to působilo, měla jsem dojem, že Will má furt s něčím problém a nic mu není dobrý, což asi úplně účel nebyl.
I z tragédie v Aberfanu by se určitě dalo vytěžit víc, událost to byla tragická, zároveň ale i nesmírně zajímavá. Místo babrání v životě věčně nespokojeného Willa bych dala větší šanci tomuhle a jeho profesi balzamovače. Nejsem si ale jistá, proč je příběh označovaný jako historický román. Tragédie v Aberfanu v něm zaujímá jen velmi malou část.
Vlastně to celý působilo jako taková prapodivná a těžko uvěřitelná slátanina. Vím, prvotina, ale přeci jen, autorka vystudovala tvůrčí psaní a dokonce o něm i přednáší, neměla by to být tak trocha záruka úspěchu? Neříkám, číst se to dalo, ale jako čtenář jsem měla problém se s čímkoliv ztotožnit a s příběhem se sžít. Potěšilo snad jen to, že se v závěru vyjasnil název knihy.
Závěrem
Číst se to dalo, ale zázrak se nekonal. Nějakým záhadným způsobem jsem to zvládla dočíst až do konce, ale bůhví jakou radost z toho nemám. Nadchla mě snad jen profese hlavního hrdiny a zmínka o tragédii v Aberfanu, zbytek byl trochu zmatek a nejsem si jistá, jestli příběhem autorka nakonec skutečně řekla to, co se chystala vyjádřit. Nicméně za originalitu a poměrně slušné prolínání minulosti s přítomností dávám alespoň 3 z 5. Znám ale řadu lepších knížek, se kterými by se tenhle předvánoční čas dal strávit.
