S Gretou si nic nezačínej

Posted On 22. 7. 2023

Tahle novinka letošního roku mě nalákala anotací slibující vyprávění o druhé světové válce a období krátce po ní pohledem samotných Němců, takových knížek moc není, takže na to slyším. Taky tam zazněla slova jako tajemství, záhadná minulost… Kdo by odolal?

O autorce

Autorkou knihy je německá spisovatelka Susanne Abel, jedná se o její prvotinu. Vzhledem k tomu, že na Databázi knih její životopis chybí vám více nenabídnu. Snad jen můžu zmínit, že k sepsání příběhu autorku inspirovala televizní reportáž, ve které se objevili dva staří Němci, kteří se chystali poskytnout pomoc uprchlíkům, protože jimi před desítkami let byli i oni sami. To jí v podstatě přivedlo k hlubšímu zkoumání minulosti, při rešerších narazila na téma tzv. Brown babies. Příběh stojí zčásti i na autorčiných vlastních životních zkušenostech, její matka se podobně jako matka hrdiny knihy potýkala s Alzheimerem.

Anotace

Televizní moderátor Tom Mondearath z Kolína nad Rýnem si dělá starosti o svou čtyřiaosmdesátiletou matku Gretu, která stále více zapomíná. Když se objeví diagnóza demence, Tom je zděšený. Než se nemoc jeho matky stane darem. Poprvé v životě totiž Greta vypráví o sobě, o svém dětství v Preussisch Eylau s milovanými prarodiči, o útěku před ruskými vojáky v ledové zimě, o setkání s americkým vojákem Robertem Cooperem v Heidelbergu. Je tohle všechno klíč k pochopení Gretina smutku, který zastínil i Tomovo dětství?

Když Tom narazí na dopisy a fotografie z doby po druhé světové válce, dostává se na stopu neuvěřitelnému tajemství. Kdo je ta holčička na snímku, který Greta ochraňuje jako poklad? Tom postupně poznává, že i jeho životní štěstí má spojitost s matčinou minulostí…Románový debut Susanne Abel vypráví dojemný a autentický příběh dětí z doby okupace, jaký jsme ještě nečetli.

Recenze

Příběh má dvě linie. První linie se odehrává v současnosti, jejími hlavními hrdiny jsou Thomas a jeho matka Greta. Thomas je populární reportér a moderátor, Greta je stará dáma, která začíná trpět stařeckou demencí a je stále více a více odkázaná na pomoc svého syna. Druhá linie nás vrací do minulosti, setkáváme se s Gretou coby mladou dívkou a s její rodinou, matkou, otcem, sestrou a prarodiči. Všichni společně se potýkají s tím, co jim přinesla i vzala druhá světová válka, i s tím, co následovalo po ní.

Takhle to zní docela tuctově, ale knížka jako taková rozhodně tuctová není. První linie mě moc nenadchla. Thomas se za mě prostě nepovedl a nevěřila jsem mu ani jedinou emoci, kterou dal párkrát najevo. Na jednu stranu ho autorka líčí jako sebestředného a narcistického týpka, na stranu druhou mi zkouší jako čtenáři vnutit představu toho, že tenhle do sebe zahleděný chlápek ve středním věku brečí. Nešlo mi to do sebe, fakt ne. A taky mě hrozně štvalo to jeho Fuck.

Druhá linie byla ale bravurní. Greta byla za mě dobře vykreslená, její vyjadřování jsem hltala, působila důvěryhodně, asi je znát ta inspirace vlastní matkou. Líbilo se mi, že jsem jejím prostřednictvím mohla prožít období války i poválečné časy, přeci jen pohled Němců je v literatuře pořád poměrně vzácný. Plusové body dávám rozhodně i za to, že jednou z postav je i německý voják, který se po prohrané válce vrací domů.

Autorka mi ale dala mnohem víc, a to v postavě Roberta Coopera, amerického vojáka černé pleti, který se za války dostal do Německa a zamiloval se právě do Grety. Nikdy mě nenapadlo zamyslet se nad tím, jakou úlohu měli v armádě vojáci černé pleti. Nikdy mě nenapadlo myslet na to, že některé děti, které se po válce rodily, byly černé pleti. A že právě takové děti to měly velmi těžké, protože Hitler sice byl mrtvý a rasové zákony pasé, nicméně to všechno lidem ještě hrozně dlouho přežívalo pod kůží. A už vůbec mi nedošlo, že zatímco Evropa řešila Hitlerovy rasové zákony, v Americe probíhalo něco podobného, něco, co už ale svět neřešil. V tomhle ohledu pro mě byla kniha fenomenální a jedinečná.

Zajímavé mi přišlo i srovnání se současností, s uprchlickou krizí. Autorka v podstatě poukazuje na to, jak rychle zapomínáme na nedávnou minulost. Před několika lety totiž mnozí Němci byli sami uprchlíky a byli odkázání na pomoc ostatních, nyní ale odmítají sami podat pomocnou ruku těm, kteří ji potřebují.

Cením i název knížky. Stay away from Gretchen je vlastně takový dvojsmysl. Gretchen se říkalo německým ženám a název knihy nesla příručka, která americkým vojákům doporučovala držet se dál od německých žen. Greta je ale taky jméno hlavní hrdinky, která je povahově taková, že bych si s ní taky radši nic nezačínala.

Rozhodně se ale nepovedl závěr příběhu. Nemyslím si, že bylo nutné nabízet čtenáři happyend. Celý příběh působí velmi autenticky, důvěryhodně, konec to za mě kazí. A vlastně mi přijde dost zvláštní, takový zrychlený. Autorka je celou dobu poměrně popisná, docela si libuje v detailech a ten konec je takový celý splašený. A dokonce se po přečtení nemohu ubránit dojmu, že některé události zůstaly nedovysvětlené, nebo byly vysvětlené jen velmi povrchně, škoda.

Závěr

V závěru jsem ale nadšená. Ten, kdo mě už delší dobu sleduje, ví, že miluju knížky, které jsou dobře napsané a rozšiřují obzory. Přesně tohle je Greta. Napsaná není špatně a předkládá téma, o kterém jsem nikdy neslyšela, o kterém jsem nikdy ani nepřemýšlela. Navíc ve mně příběh podnítil touhu vědět o tématu víc, vyprávět o něm a diskutovat s ostatními. Co na tom, že se autorce všechno nepovedlo úplně na jedničku, tohle má alespoň pro mě daleko větší hodnotu. Díky za takové knížky.

Za mě 5 z 5