Černobylské dívky
Posted On
Na Černobylské dívky jsem si musela poctivě vystát frontu v knihovně. Sotva je totiž naše kniha zakoupila a zařadila do své nabídky, byly beznadějně pryč. A vlastně se tomu ani nedivím, díky seriálu Černobyl zájem o toto téma sílí a všechno, co má v názvu “Černobyl” čtenáře táhne. Nejinak tomu bylo i u této novinky, ačkoliv se vlastně jedná o knihu určenou především mládeži a starším dětem.
O autorce
Autorkou knihy je Anne Blankmanová, sympatická Američanka, která se vždy chtěla stát spisovatelkou. No, vypadá to, že se jí svůj sen zatím daří plnit, Černobylské dívky jsou totiž její druhou knihou přeloženou do češtiny. Ani ta první (Vězeň noci a mlhy) nemá špatné recenze, zatím jsem se k ní ale nedostala, takže víc prozradit nemůžu. Autorka vystudovala obory historie a anglická filologie, oba jmenované obory snoubí ve svých knihách a jde jí to vskutku dobře.
O knize
Ačkoliv je v názvu zmiňován Černobyl, příběh o dvou rovinách zdaleka není jen o něm. Snad více než o Černobylu je o dvou malých holkách, které vyrostly v Pripjati a musely se kvůli výbuchu jaderné elektrárny rozloučit se svými domovy, se svými rodinami a nalézt k sobě cestu. Černobylská havárie je spíš takovou kulisou netradičního příběhu o tom, co je to vlastně přátelství, láska a co dělá rodinu rodinou.
Výbuchem to všechno jen začíná. Valentina s Oksanou sice chodí do stejné školy, jedna druhou ale moc nemusí. Oksaně doma vtloukají do hlavy, že je Valentina Židovka a nesmí se s ní přátelit, Židé totiž společnosti škodí. Oksana se tedy snaží udělat na rodiče dojem a Valentinu šikanuje. Výbuch ale všechno mění. Oksana s Valentinou jsou nuceny odjet z Pripjati stejným autobusem, Oksana je dokonce odkázaná na pomoc židovské rodiny. Zpočátku cítí jistý odpor, nakonec ale zjišťuje, že Židé nejsou zdaleka tak zlí a špatní, jak jí doma tvrdí, nachází k Valentině cestu, přátelí se s ní… Ani jedna z nich však netuší, že se blíží moment, který je na dlouho rozdělí…
Druhou rovinu příběhu pak tvoří Rivka, mladá židovská dívka, která na přání vlastní matky prchá z Kyjeva před blížícími se Němci. Nechám na vaší fantazii, aby vás sama navedla k tomu, kde se tyhle dvě roviny protnou…
Můj názor
Po přečtení prvních stránek knihy jsem byla trochu zklamaná, rozjezd mi přišel takový bez chuti, nijaký, plytký… Naštěstí nebyla taková celá kniha. Příběh se po pár stránkách rozjel a já jsem se přistihla, že chci číst víc a víc, každičkou volnější chvilku jsem využívala k tomu, abych mohla číst dál, zajímalo mě, co s holkama bude, co bude s jejich rodinami, jejich přátelstvím.
Příběh sice není věnovaný jen černobylské havárii, nicméně obsahuje řadu zajímavých detailů týkajících se třeba reakcí obyvatel Pripjati na výbuch, poskytuje nám možnost přiblížit se k tomu, jak místní na výbuch reagovali, co si mysleli, jak postupovali… V tomto ohledu je kniha velmi cenná.
Hlavou mi ale vrtalo, jestli je vztah Ukrajinců vůči Židům popisován důvěryhodně. A vrtalo mi to hlavou natolik, že jsem tuhle část příběhu musela konzultovat se svou ukrajinskou studentkou. Přeci jen, autorka je Američanka a ačkoliv má odborné vzdělání, může být realitě přeci jen trochu vzdálená. Nicméně, studentka informace ověřila a potvrdila. O to silnější pro mě kniha je.
Závěrem
Ačkoliv mají Černobylské dívky nálepku knihy pro mládež a děti, jsou za mě fajn četbou i pro nás dospělé. Četba je to velmi emotivní, zároveň ale také obohacující a dovede poskytnout snad i trochu jiný úhel pohledu na celou tragickou událost. Když vezmu v potaz ještě celé to židovské podtéma, musím se rozhodně podepsat pod to, že kniha stojí za přečtení. Nestyďte se ji pořídit svým ratolestem pod stromeček a už vůbec se nestyďte vzít ji i do svých dospěláckých rukou.
Za mě 4 z 5!
