Co jsem (ne)věděla o Boženě Němcové

Posted On 4. 2. 20204. 2. 2020

Publikovala Zrzi

Božena Němcová slaví 200 let! Tohle jméno si rozhodně pamatujete z dob svých školních let. Nejspíš také znáte její nejslavnější dílo Babička, které se dočkalo neméně slavného filmového zpracování. Dnes odpoledne jsem si ale řekla, že by si tahle česká spisovatelka zasloužila, abych o ní věděla víc. Pročetla jsem několik článků a sepsala pro Vás to, co kolikrát i mě samotnou překvapilo. Co jsem tedy (ne)věděla o Boženě Němcové?

1) Datum narození

S jistotou se neví, kdy se jedna z nejslavnějších českých spisovatelek narodila. K dispozici máme jen záznam o křtu uskutečněném 5. února 1820. Datum křtu ale většinou s datem narození nemělo nic společného. Pravdou je, že se děti křtily co nejdříve, úmrtnost byla při porodu a krátce po něm opravdu vysoká, ale přesné datum narození nám rozhodně neprozradí. Kdy přesně se tedy Božena narodila, zůstává záhadou.

person opening photo album displaying grayscale photos — *Laura Fuhrman*

PS: Taky mě překvapilo, že byla v podstatě nemanželská. Její rodiče svůj vztah stvrdili slibem manželským až když Boženka spatřila světlo světa.

2) Ne tak docela Božena

Božena Němcová a Barbora Panklová. Dvě různá jména, jedna žena. Babička je autorčinou částečnou autobiografií, takže mi jakožto školou povinnému dítěti moc nešlo do hlavy, proč knížku napsala Božena, ale v knížce se jmenuje Barunka. Takže, pro případ, že v to tápete stejně jako mé o dost mladší já:

její vůbec první jméno bylo Barbora Novotná, narodila se přeci před sňatkem rodičů
následně se z Novotné stala Panklová (po otci)
po sňatku s Josefem Němcem se (zcela logicky) z Barbory Panklové stala Barbora Němcová
jméno Barbora používala běžně, ačkoliv ji většina čtenářů i nečtenářů zná jako Boženu
Božena bylo totiž její vlastenecké jméno (to si volila většina vlastenců v 19. století, kdy Barbora žila).

Takže asi nějak takhle nám ta Božena Němcová z té na první pohled docela jiné Barbory Panklové vznikla.

3) Nevzdělaná a chudá

Předsudky. Když se o někom pořád říká, jak je slavný, jak byl významný a tak, jeden by si hned myslel, že musel být nesmírně vzdělaný a zásluhou svého vzdělání, umu a tak nějak všeho i náležitě bohatý. O Boženě se to ale moc říct nedá. Její matka (Terezie Novotná) pracovala jako služka, otec (Jan Pankl) byl podkoní, žádná honorace. Malá Boženka získala jen základní vzdělání, dál studovat nemohla, protože byla žena. Vzdělání si ale doplňovala třeba četbou knih, texty si pak nechávala kontrolovat Karlem Havlíčkem Borovským.

Soudě dle dnešních poměrů by se tedy dalo s jistou nadsázkou prohlásit, že s ohledem na spisovatelskou profesi byla spíše nevzdělaná. Naštěstí získala alespoň dostatek vlasteneckého cítění od babičky. To, že byla chudá je takřka hmatatelný fakt. Manžel Josef Němec pracoval u finanční stráže, často měnil působiště a nebohé Boženě peníze od něj chodily jen občas. Kvůli manželovi často musela bojovat s bídou, hladem i dluhy a její literární výtěžky většinou živily celou rodinu.

4) Veršované začátky

Boženu Němcovou mám odnepaměti spojenou s prózou. Vím, že napsala Babičku, řadu pověstí a pohádek, ale že svou spisovatelskou dráhu začínala poezií? Ne, to jsem opravdu netušila. Její první otištěná báseň nesla název Ženám českým. Přidávám malou ukázku:

Ženy české, matky české!
slib si dejme a v něm stůjme:
pro blaho své drahé vlasti
všecky síly obětujme!

Nejen muž buď hrdý na to,
že dá všecko pro svou vlast;
vzhůru, ženy! my též chceme
na oltář svou oběť klást.

Jako básnířka se ale moc nechytla. Naštěstí si všimli, že umí solidně vyprávět pohádky, pověsti a tak a poradili jí, aby se pustila do prózy. Nejprve začínala zpracováním pověstí svého okolí, psala pohádky a v podstatě čerpala z toho, co jí jakožto malému děvčátku vštípila babička (Národní báchorky a pověsti).

shallow focus photography of old books — *Masaaki Komori*

5) Zakladatelka novodobé české prózy

Takhle, věděla jsem, že Božena Němcová je v české literatuře NĚKDO, ale neměla jsem ani páru o tom, že právě ona je zakladatelkou novodobé české prózy. Neměla jsem ani tušení, že na podobné dílo čekali čeští vlastenci desítky let a že tak důležitý stavební kámen nakonec položila žena. Jo a věděli jste, že až u Boženy Němcové se děti stávají v české literatuře plnohodnotnými literárními postavami, které hrdě kopírují své živé předlohy? Do té doby se občas lehce ozvaly a víc nic. V dílech Němcové ale vypadají jako živé, škádlí se, provokují atp.

brown paper and black pen — *Joanna Kosinska*

6) Babička jako lék na duši

Vlastně jsem ani netušila, co všechno za psaním Babičky stálo. Asi jsem si to představovala prostě tak, že jednoho dne přišla domů a řekla si, že napíše o své milované babičce, trochu si zavzpomíná a tak. Od pravdy jsem sice zase tak daleko nebyla, vznik knihy měl pro Němcovou ale daleko hlubší význam. Na Babičce začala pracovat po smrti syna Hynka, v době, kdy měli hluboko do kapsy, v době, kdy vyšetřovali politickou činnost jejího manžela. A při práci na knize nacházela útěchu, díky vzpomínkám na dětství a milovanou babičku překonala těžké životní situace. Pozor, nejednalo se ale o jediný důvod vzniku knihy.

Utekla jsem do toho osamělého stavení v malém údolíčku, k nohám milé babičky, a když jsem slyšela její rozumná slova, její písně a pohádky, když tu přede mnou stál její milý obraz, měla jsem za to, že jsem děvče, běhala jsem veselou myslí po lukách, lese a háji, navštívila ty upřímné duše všecky a zapomněla při nich na všecek ostatní svět, se všemi jeho trampotami.
A. V. Šemberovi, 10. 6. 1855

7) Tak trochu feministka

O Boženě Němcové jakožto feministce se toho na našich hodinách češtiny taky moc nenapovídalo. Rozhodně bych si pamatovala, že tahle slavná česká autorka nechtěla být jen prachobyčejným doplňkem muže. Koneckonců, i z již zmiňované básně Ženám českým na nás vane lehký vánek feminismu. Jo a jen tak mimochodem, manželství považovala za privilegované otroctví. Snila o tom, že odjede do Ameriky nebo třeba do Ruska, ale kvůli manželovi a ratolestem nemohla.