Jar v Jekatěrinburgu
Posted On
Tuhle recenzi jsem původně chtěla vypustit přesně na Vánoce, ale bohužel. Nepodařilo se. Stejně jako se nepodařilo pustit několik dalších recenzí, protože mě můj zdravotní stav prakticky přikoval k posteli. I to se někdy stává a člověk s tím nic moc nenadělá… A proč jsem si pro vydání recenze na Jar v Jekatěrinburgu vybrala zrovna Vánoce? Protože jsem knížku dostala prostě jen tak od samotného autora a byla to jedna z takových těch TOP knihomolských věcí, které se mi v roce 2021 staly. Takže ještě jednou velký dík! Mimochodem, vedle vánočního zátiší v podobě adventního věnce a vánočního ubrusu z www.bonami.cz se obzvlášť krásně vyjímá! A to jste ještě neviděli, co skrývá uvnitř…
O autorovi
Autorem téhle nádherně pestrobarevné knihy je slovenský autor Lukáš Cabala, rodák z Trenčína. Prakticky celý jeho život je s knihami spjatý, společně s rodiči založil internetový antikvariát Čierne na bielom a dodnes ho vede. Jar v Jekatěrinburgu je autorovu druhou knihou a co do hodnocení si na českých portálech vede skutečně skvěle! A pokud hledáte nějaké zaručené knižní tipy nebo chcete prostě jen vyhlížet další autorovu knihu, rozhodně nakoukněte buď na jeho osobní Instagram, nebo na účet zmíněného antikvariátu.
O knize
Ústřední postavou knihy je Vincent. Přichází na sibiřskou výzkumnou stanici a s nelehkým úkolem přiblížit vědu obyčejným lidem. V pokoji hluboko pod zemí nachází i čas na psaní své vlastní knihy, do které se mu chtě nechtě promítají i místní vědci a další osoby, se kterými se na stanici setkává…
Můj názor
Tahle knížka vyvrátila hned několik mých osobních “stereotypů”. Třeba to, že nezvládnu číst ve slovenštině. Zvládla jsem to. Byť mě to teda ze začátku trochu děsilo, dala jsem to. Dokonce jsem si místy říkala, že jsem ráda, že knihu čtu v originále, některá místa byla jazykově skutečně kouzelná a upřímně nevím, zda by překladem do češtiny své kouzlo neztratila.
Jo a taky zaručeně vyvrátila takový to, že když je knížka krátká, je rychle přečtená. Není. Tohle je totiž přesně takový ten kousek, ke kterému se budete muset zkrátka vrátit, protože ve vás zůstává ten odporný pocit něčeho nedořečeného, nedořešeného… A to já jako čtenář naprosto nesnáším! Takže jo, ke knížce se určitě ještě vrátím, protože mi to nedá.
Kromě příběhu, který byl originální, neotřelý a ke všemu ještě zasazený do mého milovaného Ruska, prošpikovanými narážkami na klasickou ruskou literaturu, mě ještě naprosto odzbrojil celkový look knihy. Nejsem si jistá, jestli jsem vůbec kdy v ruce držela něco tak povedeného. Fakt že jo. Celou knihu doprovází nesmírně nádherné ilustrace dovedené do nejmenšího detailu (obsahují třeba i nápisy azbukou, to aby čtenář nezapomněl, že se nachází v oblasti mrazivé Sibiře). Prostě symfonie.
Závěrem
Stručně a jasně. Z jednohubky, která měla být jen na jeden večer čtení se stalo něco, co mám po ruce na nočním stolku, abych si to mohla přečíst znovu. A znovu. Abych se mohla nimrat v každém odstavci, v každé větě, protože se mi nechce věřit tomu, že bych během prvního čtení postihla naprosto všechno, co v sobě text ukrývá. A pokud to máte stejně, napište mi, ať nemám pocit, že jsem na stanici zůstala viset sama. Díky.
A protože jsem optimista a věřím, že Lukáš Cabala může posunout laťku ještě o něco výš, hodnotím 4 z 5.
