Knižní tipy 19/2020

Po delší přestávce vám znovu přináším své knižní tipy z novinek, které právě vychází, nebo teprve vyjdou. Opět se tedy rozhodně máte na co těšit a za co utrácet! Připravit seznamy a jde se na to! 🙂
Pro děti a mládež

Mezi prvními novinkami vždy ráda představuji něco z českých luhů a hájů. Je mi ctí, že tento týden mohu do svých tipů vybrat novinku od Kláry Smolíkové. Kniha Cha, cha, chá, zasmál se Mordechaj je sice určena dětem a mládeži, nicméně anotace působí tak skvěle, že po ní jistě rádi sáhnou i dospělí. Minimálně já.
Krátká anotace
Mordechaj není zrovna ideální synek. Ve škole se mu nedaří, obě ruce má spíš levé… A tak si na něj rodiče stěžují u rabína. Mordechaj se moc nepředvede, místo, aby rabínovi opravil hodiny je rozbije a v panice utíká pryč. Jenže kromě hodin rozbil taky čas a Mordechaj se probouzí v jiné době. V každé epoše musí splnit určitý úkol, jen tak se může posunout dál. Příběh tedy čtenáře provádí celou historií Židů v Čechách. Není divu, že vydání podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Nadační fond obětem holokaustu. Tleskám autorce za velmi sympatický počin!
Světové romány

Tenhle román mě láká především svou “exotikou“, protože jsem z pera litevské autorky ještě nic nečetla. Navíc je dějově zasazený do Kaliningradské oblasti, kterou jsem před rokem navštívila. Když k tomu přidám ještě období druhé světové války a zajímavé téma vlčích dětí, není prakticky o čem přemýšlet. Tahle knížka prostě musí být dobrá!
Krátká anotace
Jmenuji se Maryte – tuhle větu se malá Renata naučí litevsky a opakuje ji jako zaříkadlo proti všemu zlému. Pochází totiž z městečka ve Východním Prusku, z dnešní Kaliningradské oblasti, a má tu smůlu, že je Němka. Krátce po válce ji dějiny odvanou do cizí země, kde dostane nové jméno a s ním novou identitu a naději na nový život. Román o fenoménu takzvaných vlčích dětí – wolfskinder, které dodnes žijí na území Litvy, vyvolal po svém vydání v roce 2012 senzaci a stal se litevskou knihou roku.
Romány pro ženy

Přijde mi pozoruhodné, že se britská autorka Maggie Brookes rozhodla zasadit svůj příběh zrovna do moravského prostředí. Bohužel jsem ale zatím nepřišla na to, co ji k tomu vedlo. Každopádně, vždycky je zajímavé, podívat se na “domácí události” (současné i minulé) očima cizinců. Proto moje doporučení.
Krátká anotace
Izzy žije ve středomoravské vesnici a sní o trochu zajímavějším životě, než se jí nabízí. Najednou se ale všechno mění, na statek přichází skupina britských válečných zajatců a mezi nimi je Bill. No, asi moc nemusím líčit, co se děje dál. Nakonec se tajně vezmou a společně utečou. Jenže je dopadnou nacisté, kteří je odešlou do vojenského zajateckého tábora. Háček je v tom, že netuší, že Izzy žádný voják, natož chlap, vůbec není. Jak to s nimi asi nakonec dopadne?…
Biografie a memoáry

Netajím se tím, že si čas od času ráda přečtu i nějakou tu literaturu faktu. I když je to často úmorný a je to fakt fuška, protože se u takové knihy moc neodpočinete. Počtení ale ve většině případů skutečně stojí za to. Proto můj tip směřuje ke knize Nezapomeňme: Příběhy Paměti národa. Podobné stránky totiž sleduji na Facebooku a příspěvky autorů vždycky se zájmem čtu. Troufám si tedy tvrdit, že tahle novinka bude fenomenální.
Krátká anotace
Společnost Post bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje příběhy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo. Najdeme v ní několik rozličných osudů týkajících se přímo Židů, lidí, kteří jim pomáhali a přináší i další příběhy moderní historie, které jsou mnohdy napínavější než thriller.