Peníze od Hitlera
Posted On
Peníze od Hitlera jsem na seznamu měla teda hezky dlouho a trochu se stydím za to, že mě k samotnému přečtení dokopala víc náhoda než vlastní vůle. Ale co. Hlavně, že jsem se ke knize nakonec dostala. A jak se líbila? To se dozvíte v dnešním pokusu o recenzi!
O autorce
Radka Denemarková vystudovala bohemistiku a germanistiku na UK, získala zde doktorát, pracovala v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, překládá z němčiny… No prostě máme dneska co dočinění s krásnou a navíc i chytrou dámou, která rozhodně ví, co je to literatura a nebojí se to použít! Peníze od Hitlera nejsou její prvotina, takže pokud se vám kniha zalíbí, můžete směle sáhnout po dalších příbězích z pera této nadějné české autorky, která rozhodně má, co nabídnout.
O knize
Hlavní hrdinkou knihy je Gita, která vyrostla v židovské německy mluvící rodině, za druhé světové války si prošla peklem a po druhé válce se vrací do rodné vesnice v Sudetech. Tak nějak logicky doufá v to, že ji čekají už jen samé lepší zítřky, v to, že bude zase dobře. Jenže osud s ní má trochu jiné plány…
Domů se vrátit nemůže, zabrali ho totiž Češi a coby Němku ji pomalu ani nechtějí pustit dovnitř, nejraději by ji viděli mrtvou. Šťastnou náhodou se jí daří uniknout. Nojo, ale co dál? Nálady jsou v celé zemi stejné, o Němce tu nikdo nestojí, ani o ty, co se vrátili z koncentračních táborů. Jak má Gita dál žít a kde? Jak dokázat, že není žádná kolaborantka a že se sama stala obětí nacistů? A jak se vrátit zpátky domů, když všechno patří cizím lidem?…
Můj názor
Začátek příběhu mě maximálně dostal. Přeci jen, kluk hrající si na pískovišti s lidskou lebkou, kterou právě našel je dost cool. Navíc, když vám dochází, že jeho rodiče nejsou vůbec překvapení, protože o té lebce vědí… Až z toho šel mráz po těle!
Ale zpátky k věci. Dostalo se ke mně takové tvrzení, že Radka Denemarková je daleko lepší než Mornštajnová nebo třeba Katalpa, kterou jsme tu nedávno měli, jen nemá tak dobrou propagaci a… Je to pravda. Knížka byla fakt famózní záležitost, autorčin styl byl tíživý, náročný, spíš pro literární gurmány. Místy byl možná maličko popisnější, ale dalo se. Podobný byl i samotný děj. Ten začínal v budoucnosti, vracel se do minulosti a pak skočil zpátky do budoucnosti, ale velmi šetrným způsobem, to aby čtenář neztratil nit.
Obzvlášť se mi líbilo vykreslení hlavní postavy, Gity, téměř až dokonalá psychologie postavy, někoho, kdo se vrátil z koncentračního tábora a zkouší jít dál, vrací se z jednoho pekla a zažívá peklo další… Klobouk dolů. A když už jsme u toho, tak vlastně už jen to, že se autorka věnuje především událostem těsně po válce, vztahům mezi Čechy a Němci si zaslouží uznání a obdiv, přeci jen, mám pocit, že je to pořád trochu ožehavé téma, od kterého dávají čeští autoři ruce pryč.
Na závěr
Jako jo, je to těžká četba, jak z hlediska jazyka, tak z hlediska příběhu samotného, ale četba, která je jedinečná, neopakovatelná, silná a která otevírá oči. A přesně takový knížky mám ráda. Takhle komplexní literární zážitek jsem už dlouho neměla, díky za něj.
Za mě jednoznačně 5 z 5, 10 z 10, 100 ze 100…
