1945
Konec války je téma, které mě dlouhodobě zajímá. Není tedy třeba zabývat se tím, proč jsem si vybrala právě tuto […]
Konec války je téma, které mě dlouhodobě zajímá. Není tedy třeba zabývat se tím, proč jsem si vybrala právě tuto […]
Moderní historie je prostě láska. A dějiny každodennosti obzvlášť. Knížka Miloše Doležala slibovala v podstatě obojí, tomu se zkrátka nedalo […]
S Naďou Horákovou jsem se seznámila už dřív při četbě Vlka na vodítku. Už tehdy jsem byla příjemně překvapená její tvorbou. Když se tedy na knižním trhu objevila novinka od stejné autorky, která slibovala archiv, tajemství, milostnou zápletku a detektivní vsuvku, nemohla jsem odolat.
Ti, kteří blog pravidelně sledují se se jménem Jakuba Katalpa nesetkávají prvně, zmíněné jméno zaznělo v jednom z článků relativně nedávno, a to v souvislosti s knihou Němci. Už v době, kdy jsem svůj pokus o recenzi sepisovala jsem věděla o nejnovější knize autorky a po přečtení Němců jsem se na ni náležitě těšila. Splnila má očekávání? Dozvíte se v dnešní recenzi.
Trochu se divím, že mě tahle krasavice vydaná v roce 2018 minula, jsem totiž přesně její cílovka. Nakonec jsem se o ní dozvěděla díky knihomolským skupinám na internetu, ve kterých ji vřele doporučovali k přečtení. Něco málo jsem si o ní tedy zjistila a následně ji zařadila na svůj rozsáhlý seznam. A protože je poměrně vydatná, nechala jsem si ji nakonec na „letní čtení“. Třeba si ji po dnešním pokusu o recenzi do kufru zabalíte i vy.
Slyšeli jste někdy o Kyselých třešních? Že ne? Nebojte, nejste v tom sami. Ani já jsem o nich donedávna neměla ani tušení. Škoda, tahle relativně nová knížka s trochu béčkovým obalem rozhodně stojí za vaši pozornost. Ptáte se proč? Dozvíte se v dnešním pokusu o recenzi!
Vážení čtenáři, dnes se vás pokusím seznámit s českou autorkou píšící pod zajímavým pseudonymem. Mnozí z vás se s ní už nejspíš setkali při četbě její nejnovější knihy, já jsem ale ponořila do o něco staršího příběhu z jejího pera a tady je můj pokus o recenzi!
Ani nevím, jak jsem na tuhle vcelku nijak zvlášť propagovanou knížku přišla, pravděpodobně v nějaké té čtenářské skupince. Nicméně, jsem moc ráda, že se mi coby dějepisářce dostala na seznam. Nic, co by jen na pár stranách tak silně reflektovalo konec druhé světové války, se mi do ruky totiž nedostalo.
Od čtení Brilky (kterou jsem stále ještě nedočetla) jsem si občas odskočila k Timu Marshallovi. Otevřeně přiznávám, že jsem se neprokousala celou knihou, ale jen si z ní vyzobala části, které mě skutečně zajímaly. To mi ale nebrání v tom, abych vám ji v celé své kráse představila a své doporučení poslala dál!
Před časem jsem na svém instagramovém i facebookovém účtu zveřejnila fotografii a ptala jsem se vás na lokaci. V podstatě […]