Adresát neznámý
Posted On
Přináším vám další útlý a skutečně originálně zpracovaný příběh dějově zasazený do druhé světové války. Shodou okolností pochází stejně jako Velký sešit z pera ženy, veškerá krutost se ale tentokrát odehrává prakticky na pozadí příběhu a čtenář si musí řadu věcí domýšlet sám…
O autorce
Kathrine Kressmann Taylor psala dávno před tím, než se na pultech amerických i světových knihkupectví objevila námi zkoumaná kniha. Nejspíš vás zaujme, že svou první literární cenu obdržela v pouhých 11 letech! A po přečtení českého překladu vás dost možná zarmoutí zjištění, že se dalším autorčiným knihám takové cti nedostalo. Škoda.
Možná jste si také všimli, že autorku uvádím pod jménem Kathrine Kressmann Taylor, ale na obálce knihy stojí pouze Kressmann Taylor – nejedná se o chybu. Příběh byl dle názoru manžela a redaktora tak silný, že se ho zkrátka ani nehodilo publikovat pod ženským jménem.
O knize
Kniha je skutečně nadčasová, k jejímu vydání dochází v roce 1938 a autorka už tehdy dokáže předpovědět hrůzy, které budou následovat. Kathrine k podobné předpovědi stačilo málo, prostě jen vnímala své okolí a nechala se inspirovat skutečným příběhem Němců, kteří se po letech strávených v USA vrací do vlasti a stávají se nadšenými nacisty. Při jedné ze svých občasných cest do Kalifornie naráží na starého známého, Žida. Najednou jim ale nestojí ani za slovo a na jeho rozpřaženou náruč štědře nabízející objetí nereagují. Teď už asi tušíte, o čem kniha bude.
Před přečtením byste ještě měli vědět, že má formu dopisů, které si píší dva obchodní i životní přátelé (to jen aby vás to pak nezaskočilo, někdo tuhle formu knih třeba zrovna dvakrát nemusí).
Můj názor
Ještě než přejdu k celkovému hodnocení knihy, ráda bych vás vyzvala k tomu, abyste nezanedbávali úvod a doslov ke knize, mně osobně moc pomohl s celkovým pochopením příběhu. Forma dopisů mi nedělala problém, naopak mi pro tak krátký příběh přišla naprosto skvělá a atmosféru podtrhující. Oceňuji také to, že se autorka prakticky vyhnula líčení většího násilí (po Agotě Kristof to bylo celkem vítané „odlehčení“) a přesunula ho kamsi na pozadí. Takže na konci knihy fakticky krev neteče, ale tušíte, co se pravděpodobně semlelo. Knihu Adresát neznámý tak celkově můžu ohodnotit jako inteligentně sestavený i napsaný příběh.
Závěrem
Takže jo, pokud vám lezou krkem všechny narůžovělý příběhy o druhé světové, skočte rovnýma nohama do Kressmann Taylor. Nezklame, ba naopak, potěší zajímavou formou i skutečně inteligentním pojetím tématu. Příběh celkově působí jako takové šetrné upozornění na to, co se může v dalších letech odehrát. Škoda jen, že ji tenkrát nikdo neposlechl. Inu, i to bývá čas od času osud géniů.
Za mě rozhodně 5 z 5!
