Kyselé třešně
Posted On
Slyšeli jste někdy o Kyselých třešních? Že ne? Nebojte, nejste v tom sami. Ani já jsem o nich donedávna neměla ani tušení. Škoda, tahle relativně nová knížka s trochu béčkovým obalem rozhodně stojí za vaši pozornost. Ptáte se proč? Dozvíte se v dnešním pokusu o recenzi!
O autorce
OK, nejenže jsem neslyšela o Kyselých třešních, neslyšela jsem ani o jejich autorce, Lence Chalupové, rodačce z Přerova, která se právě ve zmíněné knize pokusila zpracovat tragickou událost, ke které v okolí Přerova na konci druhé světové války došlo. Paní Chalupová je absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci a dlouho pracovala jako novinářka, nyní pracuje na přerovském magistrátu a vede oddělení komunikace a vnějších vztahů. Kyselé třešně nejsou její prvotinou, k roku 2021 vydala celkem 10 knih, přičemž jmenovaná je autorčinou poslední knihou, tedy, alespoň prozatím.
O knize
Příběh Kyselých třešní nás zavádí do roku 1944, tehdy do vesnické malotřídky přichází nový učitel Petr Skála. Pochází sice z přerovské železničářské rodiny, kvůli svému postižení ale nemůže pokračovat v „rodinném řemesle“ . Coby učitel se seznamuje s osmiletou Helenkou, její maminkou Lotou a dalšími obyvateli Lověšic. Ne zrovna atraktivní Petr se do mnohem starší Loty zamiluje, postupně mezi nimi vzniká křehké pouto, které se ale záhy dostává do nemilosrdných spárů války.
Můj názor
Klobouk dolů před autorkou, dle mého názoru na knize odvedla neskutečný kus práce. Postavy, se kterými nás příběh seznamuje, jsou sice smyšlené, nicméně autorka si dala práci s detailním prostudováním historického pozadí, prostudovala veškeré dostupné prameny, vyzpovídala také několik místních obyvatel, které si období popisované v knize ještě pamatuj a dokonce během psaní konzultovala veškeré reálie s historiky. Právě z tohoto hlediska je kniha nejcennější. Samotný děj a vykreslení postav mě nijak zvlášť nenadchlo. Za pozornost stojí snad jen postava Havrana, muže, na kterém se podepsala první válka, nicméně i v tomto směru by se z mého pohledu dalo ledacos dotáhnout.
Závěrem
Závěrem bych asi jen podtrhla fakt, že čtenář by měl u Kyselých třešní snad trochu odhlédnout od samotného příběhu a jít trochu do hloubky. Měl by se zaměřit na řadu historických skutečností, které dle mého Lenka Chalupová velmi umně popsala, a soustředit se především na tu hlavní, na masakr na Švédských šancí (vraždění Němců u Přerova na konci války). Nebýt autorčiny knihy, o masakru bych se nejspíš nikdy nedozvěděla, což by byla škoda. Právě o takových událostech by se mělo v souvislosti s koncem války mluvit…
Závěrem: Za mě 4 z 5 a velký dík autorce za mravenčí práci, díky které jsem zas mohla o něco víc otevřít oči!
