Courám po Česku: Štramberk a Šipka
Posted On
V Moravskoslezském kraji stále patřím mezi čerstvé nováčky, takže jeho krásy jsou pro mě stále z větší části záhadou, kterou se dle volného času snažím rozluštit. Minulý týden padl pomyslný Černý Petr na Štramberk. Tak co, připraveni na další couračku po Česku? Vyrážíme!
Na úvod
Nebudu si hrát na odborníka. Dodnes, ano, dokonce i po jeho návštěvě, si pletu Štramberk a Šternberk. Upřímně doufám, že na tom budete po dnešní couračce o trochu líp než já. Šternberk leží kousek od Olomouce, zatímco Štramberk musíte hledat v okrese Nový Jičín. Město je to maličké a vcelku nenápadné, čítá skromných 3 300 obyvatel a kdybych se o něm nedočetla na webu Máme světový kraj, pravděpodobně by mě ani nenapadlo ho navštívit.
Vzhůru na cestu!
Do Štramberku jsme vlastně vyráželi dvakrát. První pokus o výlet byl ale neúspěšný, protože se nám podařilo prorazit zadní kolo u auta. Na místo určení jsme se tak dostali o týden později, na druhou stranu nám alespoň přálo počasí, při pokusu prvním totiž hrozil déšť. Vyráželi jsme z Ostravy, na cestě jsme strávili snesitelných 40 minut a stihli jsme si dokonce i vyhlídnout místo na romantickou večeři (o něm ale až na konci).
Štramberské uši
První zastávka se nemohla obejít bez proslulých štramberských uší. Ačkoliv pocházím prakticky z druhého konce republiky, o lahodném sladkém pokrmu jsem samozřejmě slyšela, nikdy jsem se ale nedostala k tomu, abych ho i ochutnala. Jednalo se tedy o mou malou osobní premiéru. V pekárně U Káči mi ji trochu zkomplikovali tím, že měli na výběr hned několik příchutí, a tak jsem strávila dobrých pět minut jen výběrem toho, co ve mně ve finále zmizelo za pár vteřin. Pokud jste na tom s vybíráním ještě hůř než já, můžete si koupit zabalené uši nejrůznějších příchutí a žužlat je v ulicích města, popřípadě v teple a soukromí domova.
A proč právě štramberské uši? Málokdo ví, že tuhle tradiční sladkou pochoutku mají na svědomí Tataři. Místním se je nakonec podařilo z města vyhnat, zbyli jim po nich ale pytle plné uřezaných uší. Právě ty daly téhle originální laskomině základ. Takže ať šmakuje!
Skoroturecká Trúba
S plným žaludkem se to k Trúbě šlape hned o něco líp. Zdolat musíte několik schodů, ale pohled nás vás a pod vás je k nezaplacení. Pod vámi se rozprostírá malebné město a nad vámi se čím dál tím více tyčí vysoká Trúba. Na první pohled by se mohlo zdát, že jste se ocitli kdesi v Istanbulu u Galatské věže, jedná se ale “jen” o věž původního hradu založeného kolem 13. století. V 18. století se ale část hradu zhroutila, věž tak nyní slouží spíše jako rozhledna.
Spokojili jsme se ale jen s jejím blízkým okolím, nahoru do samotné věže jsme se neodvážili. Vstup k ní je zcela zdarma, výstup nahoru do věže ale pochopitelně musíte zaplatit. Nahoře najdete i malé občerstvení, my jsme ale dali přednost o něco dražší, ale i chutnější večeři v nedaleké restauraci.
Kostel svatého Jana Nepomuckého
A protože jsme parkovali přímo na náměstí, nemohli jsme minout jeho hlavní dominantu, kostel svatého Jana Nepomuckého. Podařilo se nám nahlédnout dovnitř a zběžně si prohlédnout interiér. Ani vy byste kostel při návštěvě Štramberka neměli minout.
Jeskyně Šipka
Pokud jste se až do teď nechytali, pravděpodobně se vám právě rozsvítily oči. Jeskyni Šipku si totiž určitě vybavujete, minimálně v lavicích základních a středních škol jste o ní totiž museli slyšet. Příjemně mě překvapilo, že je jeskyně zcela volně přístupná veřejnosti a že návštěvníci nemusí platit za vstup, upřímně, to se dnes opravdu málo vidí. Slavnou se stala po nálezu spodní čelisti neandrtálského dítěte a je prokázáno, že byla domovem pravěkých lovců.
Nadšení budete ale i z okolí jeskyně, nabízí se možnost posedět na jedné z četných laviček, otevírá se tu nádherný výhled na město a vede tudy řada nenápadných stezek, které jistě skrývají mnohá a dosud neobjevená tajemství. I my jsme si z Šipky odnesli svůj malý “archeologický nález” v podobě starodávného kovového hřebu.
Můj Svět – Restaurant & Coffee
Štramberské uši jsou sice fajn, ale člověk nakonec přeci jen dostane chuť na kus pořádného žvance. A ten najdete v restauraci Můj Svět – Restaurant & Coffee. Musíte za ní sice do sousední Kopřivnice, ale těch pár kilometrů stojí skutečně za to. Byli jsme moc spokojení, a to nejen s čistotou a novotou zářícím prostředím. Jídlo bylo vynikající, obsluha byla milá a cena nám nepřišla nijak zvlášť hrozná. Jen v tom turistickým mundúru jsme interiéru dělali trochu ostudu, ale co už. Takže za nás jedno velký doporučení.
Závěrem
Z výletu jsme byli nadšení jak dva malí Jardové. Shodli jsme se na tom, že Štramberk je sice poměrně malé město, ale bydlet v něm musí být naprostá krása! Taková panoramata se přeci za jeden krátký lidský život nemůžou okoukat! Pokud chcete, můžete výlet do města pojmout nízkorozpočtově a vrazit nějakou tu korunu jen do pohonných hmot a nějakého toho občerstvení. Město samozřejmě nabízí mnohem víc, než jsem zvládla ve svém článku i itineráři obsáhnout, můžete si tedy na seznam něco přidat.
♥ Těším se na vaše reakce a zážitky ♥
