Hájovna
Posted On
Kolem téhle knihy se strhnul pořádný humbuk. Asi za to mohla dobrá propagace, ale prostě byla najednou naprosto všude. Reklamy na internetu, přední místa na policích v knihkupectví… A čtenáři na to pochopitelně reagovali. Každý věděl o tom, že vyjde a vyšla Hájovna a každý ji chtěl číst. Hájovna se prodávala, Hájovna se kupovala, Hájovna se půjčovala… Já jsem si na ni poctivě vystála frontu v knihovně. Čekala jsem na ni snad rok. Pojďme se podívat na to, jestli se mi tak dlouhé čekání vůbec vyplatilo a zda je Hájovna dobrá koupě.
O autorce
Přiznávám, nejednalo se o mé první setkání s Karlou Kubíkovou. Zhruba před rokem jsem si na dovolenou brala její starší knihu Rafanda a ta u mě docela slavila úspěch. Bohužel jsem tehdy (vzhledem k té dovolené) nenapsala recenzi na blog, ale jen na Instagram.
Dřív než se pustíme k její letošní novince, pojďme si říct alespoň pár slov o autorce. Paní Kubíková se narodila roku 1948 a pracovala jako učitelka a vychovatelka. Dlouhou dobu psala do šuplíku, ale nakonec se přeci jen rozhodla “jít s kůží na trh”. Za mě je dobře, že našla odvahu k tomu, aby se své literární pokusy pokusila vydat.
O knize
Humbuk kolem Hájovny jsem myslím popsala dostatečně. Pojďme se tedy podívat na to, o čem vlastně kniha je. Název knihy nese podtitul Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce, to čtenáři napoví víc než samotný název. Příběh nás zavádí do roku 1985 a jeho hlavní hrdinkou je Linda, mladá dívka, která se na jedné vesnické zábavě zamiluje do Vojtěcha, vezme si ho a odejde s ním žít na hájovnu. Takhle to zní celkem idylicky, ale nezapomínejme, že je rok 1985 a opomenout nemůžeme ani fakt, že se romantická hájovna nachází ve vojenském prostoru, který stráží a ve kterém se pohybují sovětští vojáci. Ti hrají zásadní roli v tragédii, ke které v příběhu dojde a kvůli které skončí nakonec Linda ve vězení. Na čas tak přichází nejen o milovaného Vojtěcha, ale také o svou maličkou dceru. Nakonec se na hájovnu vrací, ale to, co v ní nachází, ji příliš netěší…
Můj názor
Takhle, kdybych si Hájovnu koupila, byla bych asi celkem zklamaná. Příběh je to takový dost prvoplánový, dost jednoduchý. Jasná a dost předvídatelná dějová linka, na konci v podstatě happyend. Postavy nejsou vykreslené moc věrohodně, troufám si tvrdit, že nejsou ani příliš propracované.
Rozsah knihy je 216 stran, ale písmo má fakt velké, to asi, aby jinak dost plytký obsah působil obsažně a nadějně. Nakonec ale celek působí dojmem, že autorka příběh napsala během několika dlouhých večerů a moc si s ním nevyhrála.
A přitom by se dal celý příběh tak nádherně prodat! Autorka se pouští do poměrně málo využívaného tématu jakým je život ve vojenském prostoru po boku sovětských vojáků. Rozhodně by se nabízelo, aby právě tohle téma dostalo v příběhu trochu více prostoru, ale bohužel. Podstatnější zapojení dobových reálií se nekoná. Autorka zůstává na povrchu a navzdory čtenářově očekávání odmítá jít do hloubky, a to v podstatě ve všech směrech.
Závěrem
Takže jo, nechápu absolutně ten humbuk, který se kolem Hájovny odehrál. Komplexně to zas taková hrůza není, ale za mě se jedná spíš o oddechovou knížku, kterou bych si vzala někam k vodě a od které bych raději moc nečekala. V porovnání s Rafandou u mě na plné čáře prohrála. Je mi jasné, že si najde svůj okruh čtenářů, kteří ji budou doporučovat, kudy budou chodit, ale já mezi ně asi patřit nebudu. Na mě to bylo málo a upřímně jsem čekala mnohem více.
Za mě 3 z 5.
