Zápisník z války
Novinka minulého roku mě lákala jednak aktuálností tématu, ale také tím, že se jedná o zápisník, knihu čerpající z osobních […]
Novinka minulého roku mě lákala jednak aktuálností tématu, ale také tím, že se jedná o zápisník, knihu čerpající z osobních […]
Nedávno se mi dostal do rukou recenzní výtisk poměrně zvláštního kousku s názvem Stopy na cestě. Nejsem si jistá, jestli […]
Na Černobylské dívky jsem si musela poctivě vystát frontu v knihovně. Sotva je totiž naše kniha zakoupila a zařadila do své nabídky, byly beznadějně pryč. A vlastně se tomu ani nedivím, díky seriálu Černobyl zájem o toto téma sílí a všechno, co má v názvu „Černobyl“ čtenáře táhne. Nejinak tomu bylo i u této novinky, ačkoliv se vlastně jedná o knihu určenou především mládeži a starším dětem.
V ukrajinským deníku mám ještě hodně kapitol, které jsem na blogu nezveřejnila, jednou z nich byla do dnešního dne třeba návštěva Muzea lidové architektury a každodenního života. Muzeum jsem navštívila na podzim v roce 2019, což je skoro věčnost, ale mně se to zdá jako včera. Pojďme si spolu trochu zavzpomínat!
Cestovatelský absťák zatím nijak zvlášť nepociťuju. V zahraničí jsem strávila skoro rok a do Česka jsem se vracela až posledním letadlem, takže jsem z cestování vytřískala, co to jen šlo. Když se tedy za rokem 2020 ohlížím, vlastně mi ani nevadí, že jsem trávila dovolenou v Česku a že tu oslavím příchod nového roku. A protože jsme už skoro na konci, hodilo by se zavzpomínat na to, jak to všechno začalo.
Cestovatelský absťák zatím nijak zvlášť nepociťuju. V zahraničí jsem strávila skoro rok a do Česka jsem se vracela až posledním letadlem, takže jsem z cestování vytřískala, co to jen šlo. Když se tedy za rokem 2020 ohlížím, vlastně mi ani nevadí, že jsem trávila dovolenou v Česku a že tu oslavím příchod nového roku. A protože jsme už skoro na konci, hodilo by se zavzpomínat na to, jak to všechno začalo.
V myšlenkách se čím dál častěji vracím do milovaného Lvova. Nemůžu se dočkat, až zdánlivě nekonečný koronavirus pomine alespoň natolik, abych mohla znovu vycestovat a udělat si krátké zastavení v Ukrajině. A protože poslední dny trávím nostalgicky nad fotkami z cest, rozhodla jsem se, představit vám některé ze svých oblíbených lvovských památek. Začneme hned mou nejoblíbenější, Dominikánským chrámem.
Jak se mi v ukrajinském Lvově nakupovalo? V článku najdete pár užitečných informací o lvovských supermarketech i několik zmínek o v Ukrajině tolik populárních trzích.
Další zastávka na našem výletu za město patřila Pidhirtsi. Najdete tu nádherný kostel, ale také významný zámek. Tak co, připraveni na cestu?
Ukrajina dám toho dala hodně, hlavně teda pampušky. Totálně jsme jim propadli. Jedli jsme je k polévkám, ale i jen tak s pomazánkou, sýrem, šunkou… Dopřát si je můžete i Vy v Česku! Prozradím Vám jak 🙂